3. VÝVOJ POHYBU ORGANIZMŮ

• Příkladem hygroskopických neboli bobtnavých pohybů jsou úbory pupavy bezlodyžné

nebo šišky jehličnanů

• za sucha se rozevírají a vlhka se uzavírají

• šiška se tak v suchém vzduchu otevře a vypouští semena schopná rozlétnout se pomocí

křidélek

• Hygroskopické pohyby se objevují také u nažek smetanky lékařské, jejíchž chmýří je

jen za sucha roztaženo v padáček, což umožňuje unášení větrem

• kohezních pohyby - sporangia kapradin, na nichž je nápadný prstenec (annulus)

složený z buněk se silně ztloustlými buněčnými stěnami

• voda se v buňkách postupně odpařuje a její kohezní silou dojde posléze k roztržení

výtrusnice

• podobně ztráta vody v prašnících vede k jejich roztržení, čímž se pylový zrna uvolní

nebo dokonce vymrští

Pohyby vitální

Pohyby lokomoční

• Jde o pohyby z místa na místo (u některých řas a dále u hlenek)
• Pohyby se uskutečňují bičíky nebo brvami
• zoospory se mohou např. pohybovat za světlem (fototaxe)
• bakterie se mohou v kapce vody pohybovat za glukózou (chemotaxe)

Pohyby ohybové

• Pohyby vyvolané vnějším podrážděním rozdělujeme na tropismy a nastie
• U tropismů rozhoduje podráždění nejen o uskutečnění pohybu, ale i o směru pohybu

orgánu rostliny, kdežto u nastií rozhoduje podráždění jen o tom, zda se pohyb
uskuteční

Tropismy

• Fototropismmus - je to ohyb způsobený jednostranným vlivem světla
• Orgán jednostranně osvětlený se ohne nestejnou intenzitou prodlužovacího růstu na

straně ke světlu přivrácené a na straně ke světli odvrácené

• Pozitivní fototropismus pozorujeme u trava u lodyh mnoha vyšších rostlin a rovněž i u

třeně některých hub

• postranní větně na lodyhách jsou plagiofototropiscké, tzn., že nerostou za světlem, ale

kolmo k němu

• geotropismus - ohyb orgánu je vyvolán zemskou přitažlivostí
• hlavní stonek a kořen jsou ortogeotropické, neboť stonek roste proti působení

přitažlivosti zemské (negativně geotropicky) a kořen ve směru tohoto působení
(pozitivně geotropicky)

• téměř všechny rostliny mají v buňkách svých geotropicky citlivých orgánů, přesýpavá

tělíska" - statolity. V kořenech jsou tyto statolity umístěny v kořenové čepičce.

• chemotropismus - pohyb je vyvolán roztoky některých látek-např. pylové láčky

rostoucí kanálkem čnělky jeví pozitivní geotropismus.

• hydrotropismus - je vyvolán jednostranně působící vlhkostí; kořeny rostou za

vlhčími místy v půdě nebo za vodou v drenážních trubkách.

• haptotropismus - úponky vikvovitých rostlin jsou citlivé na jednostranný dotyk, při

podráždění dojde ke zkrácení pletiv a tím se umožní ovíjení

Nastie

• pohyby vlivem podráždění, které však nerozhoduje o směru pohybu
• Nastie rozlišujeme na růstové – uskutečňují se následkem rozdílné intenzity růstu na