3. VÝVOJ POHYBU ORGANIZMŮ

jedné s druhé straně ohýbajícího se orgánu

• variační, kde jde o změny tlakového potenciálu v některých buňkách
• Nastie růstové povahy - fotonastie se projevuje u některých květů rozevírajících se

zpravidla na světle a zavírajících se ve tmě

• Termonastie se projevuje např. u sněženky nebo tulipánu, kdy se květy otevírají nebo

zavírají vlivem teploty

• Tigmonastie je reakce na dotyk hmyzu u masožravých rostlin, která se projevuje

nápadnými pohyby žláznatých chlupů na listech, které slouží k lapání hmyzu

• Nastie variační povahy - souvisejí se změnami tlakového potenciálu buněk a náležejí

sem pohyby svěracích buněk průduchů; nyktinastie jsou spánkové pohyby, neboť se
projevujá spříchodem noci - např. listy jetele lučního se na noc zvedají vzhůru, kdežto
listy šťavele se na noc sklápějí

• Seismonastií označujeme reakci na otřes - např. mimóza, která při dotyku skládá

lístečky k sobě; seismonastické pohyby vykazují také tyčinky chrpy luční - tento
pohyb má význam při opylování.

Samovolné pohyby

• Samovolné pohyby vznikají na rozdíl od nastií bez zřejmého vlivu zevních činitelů
• Samovolné pohyby rozlišujeme na nutační a variační
• nutační samovolné pohyby pozorujeme u klíčních rostlin, jejichž lodyžní vrcholy

různým způsobem krouží nebo se kývají ze strany na stranu

Pohyb živočichů

• Pohyb prvoků - k pohybu slouží panožky, bičíky (viz mikrotubuly), brvy či řasinky,

undulující membrány nebo tužší svazky spojených brv.

• Améboidní pohyb forma lokomoce buňky po pevném substrátu
• v buňce pohybující se tímto způsobem se vytvoří výběžek (pseudopodium,

filpopodium) ve směru pohybu buňky

• výběžek se prodlužuje a současně je přitisknut k podkladu
• Améboidní pohyb je typický pro říši měňavkovců
• panožky však mají i zástupci jiných (nepříbuzných) říší prvoků

• mimo to se pomocí panožek pohybují specializované buněčné typy v

mnohobuněčných tělech živočichů, namátkou bílé krvinky v lidském těle, jež se
pohybují např. po stěně cév a vyhledávají patogeny

Pohyb mnohobuněčných živočichů

• Aktivní pohyb je znakem typickým pro živočichy
• Děje se činností antagonistických svalů nebo svalových skupin
• jeho podstatou je schopnost svalových buněk smršťovat se nebo měnit napětí bez

změny délky

• tato schopnost je dána základní vlastností - kontraktilitou - myofibril uložených v

jejich cytoplazmě

• ve vláknech příčně pruhované svaloviny, která je hlavním typem svaloviny členovců a

obratlovců, jsou myofibrily uložené souběžně podélně

• příčné pruhování je způsobeno tím, že se na jejich stavbě podílejí molekuly bílkovin s

různými optickými vlastnostmi - úseky tvořené myozinem a úseky tvořené aktinem