4. Vegetativni organy rostlin

pokožka - na svrchní i spodní straně listu; pokryta kutikulou; s průduchy převážně na spodní straně

mezofyl - mezi spodní a svrchní pokožkou; je rozlišen na:

• palisádový parenchym - pod svrchní pokožkou listu; je tvořen protáhlými buňkami s velkým množstvím chloroplastů

  • houbový parenchym - buňky nepravidelného tvaru obsahující menší množství chloroplastů; jsou odděleny velkými mezibuněčnými prostorami; sběrné buňky houbového parenchymu odvádějí asimiláty, které vznikají v mezofylu, do lýka cévních svazků

cévní svazky - mají vodivou funkci a zpevňují list; od mezofylu jsou odděleny parenchymatickou nebo sklerenchymatickou pochvou; postupným rozvětvováním se ztenčují; uspořádání cévních svazků (žilek) se nazývá listová žilnatina - může být:

• souběžná

• zpeřená - z hlavní žilky odbočují žilky postranní, které se dále větví

• dlanitá - z báze čepele vystupuje několik žilek, které se dále větví

• rovnoběžná

• vidličnatá

podle postavení listů na stonku rozlišujeme listy

• střídavé - z každé uzliny vyrůstá jeden list; listy jsou uspořádány ve spirále - např. bříza

• vstřícné - v každé uzlině stojí proti sobě dva listy - např. hluchavka

• přeslenité - z každé uzliny vyrůstají nejméně tři listy - např. vraní oko

podle okraje čepele rozlišujeme list

• celokrajný

• pilovitý

• dvojitě pilovitý

• zoubkovaný

• zoubkovaný s ostny

• kracovitý

• vroubkovaný

• laločnatý

podle tvaru čepele rozlišujeme listy

• jednoduché

  • celistvé - mají nečleněnou čepel - jehlicovitý, čárkovitý, okrouhlý, oválný, vejčitý, podlouhlý, kopinatý, kopisťovitý, lyrovitý, klínovitý, ledvinitý, srdčitý, obsrdčitý, střelovitý, štítnatý

  • členěné - s čepelí s různě hlubokými zářezy

    • členění podle dlanité žilnatiny

    • členění podle zpeřené žilnatiny

• složené - mají čepel rozdělenou na samostatné části

  • zpeřené - dvojice lístků vyrůstají zpravidla naproti sobě po obou stranách řapíku

    • lichozpeřené - list zakončen jedním lístkem - např. jeřáb ptačí

    • sudozpeřené - list zakončen dvojicí lístků - např. vřetenatka vikvová

  • dlanitě složené - lístky vyrůstají z vrcholu řapíku; podle počtu lístků rozeznáváme listy:

    • trojčetné - např. jetel plazivý

    • pětičetné - např. jírovec maďal

    • sedmičetné

    • mnohočetné - např. lupina mnoholistá

děložní listy - první listy obsažené již v zárodku semene

trny - trnité výběžky; mají ochrannou funkci - např. trnovník akát, bodlák

plevy a pluchy - u květenství trav

lapací zařízení - u některých masožravých rostlin

listové úponky - umožňují přichycení - např. hrách

cibule - zdužnatělé listy; slouží k hromadění látek a vegetativnímu rozmnožování - např. cibule kuchyňská

listeny - redukované listové útvary, v jejichž úžlabí vyrůstají květy nebo květenství - např. černýš hajní