47. Vznik života a vývoj organismu na Zemi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
abiotická syntéza „protobiontů“ (=předboologický útvar) - protobionta jsou agregace (shluky) abioticky vzniklých molekul organických látek
koacerváty = protobionta (=kapénky bílkovin), která vznikaly samosestavením z roztoku proteinů, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin vnější stavbou připomínaly buňky
-
teorie koacervátů - Alexandr Ivanovič Oparin (1894-1980)
-
koacerváty se podobají buňkám mají membránu tvořenou lipidy a proteiny - tato membrána je selektivně permeabilní je schopna přijímat látky z okolního prostředí
uvnitř koacervátů mohou probíhat chemické reakce
reprodukují se tak, že se rozpadnou, až jsou dostatečně velké
-
mikrosféry = mikroskopické shluky makromolekulárních částic
-
teorie mikrosfér - Sidney Fox (1912-1998)
-
mikrosféry vznikly tepelnou syntézou jednoduchých bílkovin v bezvodém prostředí - při styku s vodou hydratují, bobtnají a rozpadají se
-
nově vytvořené částice měly genetický základ a jednoduchý metabolismus
-
protobuňky = eobionta = předbuněčné útvary - předchůdci prokaryotických buněk
-
teorie endosymbiózy = vznik eukaryot
-
eukaryotické buňky vznikaly vzájemně výhodným spojením prokaryotických buněk
-
mitochondrie a chloroplasty byly podle této teorie prokaryota pohlcené jinými většími prokaryotickými organismy tak vznikly eukaryotní buňky
-
doklady endosymbiotické teorie:
-
mitochondrie a chlorofyl se podobají bakteriím a sinicím - složením RNA, DNA o mašinérii k výrobě bílkovin
-
mitochondrie a chloroplasty se dělí nezávisle na mitóze celé buňky
-
ribozómy mitochondrií a chloroplastů se podobají bakteriím (70S)
-
tylakoidní membrána chloroplastů se velmi podobá fotosyntetické membráně sinic
Proč vznikl život na Zemi?
-
výhodná vzdálenost od slunce
vhodná teplota
voda v kapalném stavu
-
pestré minerální a horninové složení zemské kůry
Názory na vývoj organismů nejvýznamnějších biologů
Carl Linné (1707-1778)
-
vytvořil dvouslovné názvosloví organismů: rod + druh - jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L. Linné)
-
označení pro člověka: Homo sapiens
-
1. umělý botanický systém - podle počtu tyčinek a plodolistů
-
jeho myšlenky: „V přírodě jest tolik druhů, kolik jich na počátku stvořila nekonečná bytost.“ hájil neměnnost a stálost druhů později připustil možnost vzniku nových druhů náhlou přeměnou nebo křížením
Georges Cuvier (1769-1832)
-
teorie kataklyzmat (katastrof) = „Země prodělala několik přírodních katastrof, po každé katastrofě byla živá příroda složena vždy na dokonalejší úrovni.“ vymřelí živočichové jsou jiní, než dnes
-
formuloval zákon korelace = jednotlivé vlastnosti zvířecího těla jsou ve vzájemné souvislosti změna jedné vlastnosti vyvolá zákonité změny dalších
Jean-Baptiste de Lamarck (1744-1829)
-
přírodní vědec
-
tvrdil, že organismy ve svízelných podmínkách se dokážou přeměnit organismy se ale nemůžou aktivně přizpůsobovat