7. Fylogeneze smyslové soustavy

o z očního váčku vytvoří oční pohárek, jehož stěny jsou zdvojené
o vnitřní vrstva se přetváří ve vrstvu fotoreceptorů zvanou sítnice, vnější vrstva

se mění v pigmentovou reflexní vrstvu

o dále vzniká základ čočky, který se celý doškrtí od ektodermu a ponoří se do

váčku

o na povrchu oční bulby se diferencují cévnatka a bělima
o vlastní světločivnou vrstvou oka je sítnice, sítnice se skládá z tyčinek a čípků,

které představují vlastní fotoreceptory

o čípky zajišťují ostré vidění a vnímání barev, tyčinky pouze rozmazané a

nezřetelné vidění a vnímání pouze černobílých kontrastů

o nervová vlákna se sbíhají do poměrně malého okrsku kde se zanořují a

prorážejí sítnici na druhou stranu, kde pokračují jako oční nerv

o v tomto místě je tzv. slepá skvrna

Smyslové orgány člověka

• čidla přijímají podněty mechanické, tepelné, chemické i elektromagnetické
• tlak registrují čidla receptory v kůži i vnitřních orgánech : protažení zaznamenávají

svalová, šlachová i kloubní vřeténka, zvukové vlny podráždí buňky v hlemýždi
vnitřního ucha a pohyb a polohu hlavy zajišťuji jiné buňky vnitřního ucha

• pro teplo a chlad jsou zvláštní receptory v kůži, chemické látky rozpoznává ústrojí

čichové a chuťové

• elektromagnetickými vlnami jsou drážděny tyčinky a čípky v oku
• v kůži svalech, kloubních pouzdrech, a ve stěně vnitřních orgánů jsou volná

zakončení nervová, jejichž podrážděním se vyvolává pocit bolesti

• podráždění se dostává po nervových vláknech jako nervový vzruch do ústředního

nervstva

Sluchové ústrojí

• sluchové ústrojí tvoří zevní, střední a vnitřní, ucho

Anatomie lidského ucha

1. Zevní ucho – skládá se z boltce, zvukovodu a bubínku

1.1 Boltec – je tvořen chrupavkou a směřuje akustické vlny do zvukovodu 1.2. Zevní
zvukovod - trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou, hranice mezi zevním a středním
uchem

• zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha
• výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz
• zvukovod má samočisticí schopnost a nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven

1.3 Bubínek – vazivová blanka na konci zvukovodu, zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji
zesílí a předá do středního ucha

2. Střední ucho – je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí
• začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny 3 sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka a

třmínek), řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha

3. Vnitřní ucho – leží v kostěném labyrintu spánkové kosti, části kostěného labyrintu,

které kopírují blanitý labyrint, jsou: 3 polokruhovité kanálky, vejčitý vaček, kulovitý
váček a hlemýžď

• ucho mladého člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvenci 20-20 000 hertzů,