13. Nasycené uhlovodíky a základy názvosloví organických sloučenin K
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
13.
Nasycené uhlovodíky a základy názvosloví organických sloučenin
charakteristika a vlastnosti alkanů a cykloalkanů
typické reakce
významné alkany – výskyt a použití
základní principy názvosloví organických sloučenin – hlavní řetězec, funkční skupina, uhlovodíkový zbytek
Uhlovodíky: organické sloučeniny složené jen z molekul uhlíku (C) a vodíku (H)
mohou být alifatické [acyklické (otevřené) / cyklické (uzavřené bez arom. jádra)], nebo aromatické
Nasycené uhlovodíky: obsahují jen jednoduché vazby
s rostoucím počtem uhlíkových atomů roste teplota tání, teplota varu a hustota
alkany a cykloalkany se mohou vyskytovat v různých prostorových konformacích
ethan konformace
zákrytová – měně stabilní, vyšší energie
nezákrytová – více stabilní, menší energie
cyklohexan konformace
vaničková – více stabilní, menší energie
židličková – méně stabilní, vyšší energie
Vlastnosti alkanů CnH2n+2
jsou acyklické
nepolární látky (nerozpustné ve vodě, rozpustné v polárních rozpouštědlech)
malá reaktivita
Vlastnosti cykloalkanů
jsou cyklické
podobné jako u alkanů
nepolární látky (nerozpustné ve vodě, rozpustné v polárních rozpouštědlech)
mála reaktivita
Typické reakce
Radikálová substituce (např. halogenace)
nejtypičtější
Halogenace alkanů
radikálová substituce
3 fáze: iniciace, propagace, terminace
nejčastější příklad chlorace methanu
iniciace:
molekula Cl2 disociuje na chloridový radikál působením dodané energie
(teplo, světlo, UV záření)
radikál = reaktivní částice s nepárovým elektronem
propagace:
chloridový radikál napadá molekulu methanu -> chlorovodík a methylový radikál
Cl • + CH4 → HCl + CH3 •
methylový radikál napadá molekulu chloru -> chlormethan a chloridový radikál
CH3• + Cl2 → CH3Cl + Cl•
celá fáze se několikrát opakuje
terminace:
2 radikály se spojí a vytvoří stabilní produkt
nestává se často – malá šance, že se potkají
konec reakce
Oxidace alkanů
hoření alkanů (prudká reakce se vzdušným kyslíkem)
exotermická reakce
dokonalá oxidace: vznik CO2, H2O a teplo
nedokonalá oxidace (při nedostatku kyslíku): vznik CO případně saze, H2O a teplo
oxidace mírnými oxidačními činidly (KMnO4, K2Cr2O7)
vznik kyslíkatých derivátů uhlovodíků (alkoholy, aldehydy, karboxylové kys...)
Dehydrogenace alkanů
eliminace vodíku H2 – vznik nenasycených uhlovodíku (násobných vazeb)
Krakování alkanů
tepelný rozklad uhlovodíků na kratší řetězec
Významné alkany
Methan
bezbarvý plyn
hlavní složka zemního plynu a bioplynu
v přírodě vzniká mikrobiálním rozkladem celulózy jako tzv. bahenní plyn
směs se vzduchem je výbušná
využití: palivo, výroba vodíku a acetylenu
Ethan
malá součást zemního plynu
využití: palivo
Propan a butan
malá součást zemního plynu
získávají se při frakční destilaci ropy (rozdělování složek dle teploty varu)
využití: palivo – LPG
Isooktan (2,2,4-trimethylpentan)
používá se k určení oktanového čísla (odolnost paliva proti samozápalu při reakci se vzduchem)