20. LIPIDY

20. LIPIDY

Lipidy jsou přírodní nízkomolekulární látky s hydrofobním charakterem (= odpuzují vodu). Jsou to nepolární látky, takže jsou rozpustné například v acetonu nebo v lihu a nejsou rozpustné ve vodě. Jejich funkce je zásobní, ukládají energii v podobě podkožního tuku u živočichů a v podobě semen u rostlin, ze kterých živočichové a rostliny energii čerpají. Další funkce je ochranná, protože podkožní tuk nás chrání před prochladnutím a strukturní, protože lipidy vytvářejí biomembrány a váží vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,K).

Lipidy jsou estery vyšších mastných kyselin a tudíž vznikají esterifikací karboxylové a hydroxylové kyseliny za vzniku esterů a vody.

Lipidy dělíme na jednoduché, složené a isoprenoidy.

Jednoduché lipidy vznikají esterifikací a vyšší mastné kyseliny.

Glycerol kyselina olejová

Pod jednoduché lipidy patří triacylglyceroly a vosky. Tracylglyceroly jsou estery glycerolu a vyšších mastných kyselin, konkrétně nasycených, jako je kyselina palmitová nebo kyselina stearová a nenasycených jako je kyselina olejová či linolová. Triacylglyceroly se dělí na tuky, které jsou živočišné původu a jsou tvořeny nasycenými mastnými kyselinami a tudíž obsahují jen jednoduché vazby a oleje, které jsou rostlinného původu a ty jsou naopak tvořeny nenasycenými kyselinami.

Ztužování tuků neboli katalytická hydrogenace, kde probíhá adice vodíku na dvojnou vazbu. Reaguje zde řídký tuk, neboli olej za vzniku pevné tuku. Tato reakce se využívá například v potravinářském průmyslu při výrobě margarínu.

Žluknutí olejů neboli oxidace dvojných vazeb. Vzniká směs aldehydů, ketonů a nižších mastných kyselin. V praxi to znamená, že se tuk zkazí.

Vysychání tuků, které se využívá při impregnaci nebo u nátěrových hmot, kde se využívá dvojné vazby olejů.

Hydrolýza tuků známe jako alkalickou neboli zmýdelnění.

Alkalická hydrolýza:

Princip mýdla:

Mezi další jednoduché lipidy patří vosky. Vosky jsou estery vyšších alifatických mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů jako například cetylalkohol, stearylakohol nebi myricylakohol. Reakce vzniku:

Vosky dělíme na živočišné jako je například včelí vosk, vorvaňovina či lanolín, který mají ovce a rostlinné, které jsou na povrchu listu. Jsou to látky hydrofobní a jsou stabilní v iontových reakcích, které jsou základem metabolických procesů. Funkce vosků je ochranná, zejména proti vodě (listy, kachny). Tyto lipidy jsou používány jako syntetické látky pro výrobu kosmetiky. Vosky se dříve využívaly jako voskové svíčky (dnes jsou nahrazovány parafýnem) a dnes se používají především v kosmetice (například rtěnka), jako lesk v potravinářství a pro výrobu léků.

Složené lipidy lez rozdělovat podle polární složky na fosfolipidy a glykolipidy. Fosfolipidy se vyskytují v biomembránách, což je lipidová dvojvrstva. Rozdělujeme je podle charakteru alkoholové složky na glycerolipidy a sfingolipidy. Jsou složeny z nepolární lipidové části a fosfátu, zbytku kyseliny trihydrogenfosforečné (H3PO4). Fosfolipidy jsou semipermeabilní, tedy polopropustné, protože jedna jeho část (fosfát) je hydrofilní, takže přitahuje vodu a druhá, lipidová vazba je hydrofobní, tedy vodu odpuzuje a zabraňuje tedy vstupu nežádoucích látek do těla.