Periodická soustava prvků a její zákonitosti, anorganické názvosloví
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ A JEJÍ ZÁKONITOSTI, ANORGANICKÉ NÁZVOSLOVÍ
PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ
je uspořádáním všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího protonového čísla a seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností.
chemický prvek: částice z atomů o stejném protonovém čísle
periodický zákon: fyzikální a chemické vlastnosti prvků a jejich sloučenin se periodicky mění v závislosti na vzrůstajícím protonovém čísle > grafickým vyjádřením periodická tabulka prvků
vlastnosti prvků závisí na protonovém čísle (z počtu protonů odvodím počet elektronů)
vlastnosti prvků závisí na uspořádání elektronů v elektronovém obalu
Historie vzniku
s rozvojem chemie a objevem nových prvků se vyskytla potřeba sestavit nové prvky do určitého systému
1817: Dobereiner uspořádal prvky po třech do tzv triád (prvky rozřazeny do triád mají podobné vlastnosti)
1864: Newlamds rozděli prvky po osmi do tzv oktáv
1869: Dimitrij Ivanovič Mendělejev – seřadil pod sebe prvky podobných chemických vlastností, v některých místech zůstala místa volná pro prvky dosud neobjevené
periodický zákon: vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností
1913: Henry Moseley – seřazení prvků dle rostoucího protonového čísla
Skupina x perioda
periody
řady
arabská číslice
prvky uspořádány dle rostoucího protonového
počet elektronových vrstev, poslední je valenční vrstva
skupiny:
sloupce
římské číslice + písmena (I. – VIII. A/B)
podobné chemické a fyzikální vlastnosti
důsledek podobné konfigurace valenční elektronové vrstvy jejich atomů – elektronová konfigurace valenční vrstvy téže skupiny se liší pouze hlavním kvantovým číslem, počet valenčních elektronů je stejný
aby nebyla tabulka příliš dlouhá, vyčleňuje se z 6. periody 15 prvků počínaje lanthanem, tzv. lanthanoidy, a ze 7. Periody 15 prvků počínaje aktinem, tzv aktinoidy, což jsou prvky vnitřně přechodné
Charakteristické názvy skupin:
I. A: alkalické kovy (x H)
II. A: kovy alkalických zemin (x Be, Mg)
III. A: triely
IV. A: tetrely
V. A: pentely
VI. A: chalkogeny
VII. A: halogeny
VIII. A: vzácné plyny
VIII. B: triáda železa (Fe, Co, Ni), lehké platinové kovy (Ru, Rh, Pd), těžké platinové kovy (Os, Ir, Pt)
Chemické značky a názvy
značky odvozeny z latinských názvů
Rozdělení prvků
Kovovost- fyzikální vlastnosti
kovy:
menší počet elektronů ve valenční vrstvě, menší hodnota ionizační energie
tažné, kujné, energetická a tepelná vodivost, kovový lesk
polokovy:
bor, křemík, tellur
nekovy:
větší počet elektronů ve valenční vrstvě, větší hodnota ionizační energie
velká elektronová afinita, struktura valenčních orbitalů podobná nejbližšímu vzácnému plynu
Přechodnost
valenční elektrony
ve valenční vrstvě – určuje vlastnosti prvků, především slučivost s jinými atomy
prvky, které mají ve valenční hladině pouze s elektrony, nazýváme s-prvky, stejně tak p-prvky