Periodická soustava prvků a její zákonitosti, anorganické názvosloví
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
pořadí:
uvedená pravidla platí pro elektronovou konfiguraci atomu v základním stavu, tzn stavu s nejnižší energií, dodáním energie se dostane do excitovaného stavu (atom v excitovaném stavu označujeme *) a jeden nebo více valenčních elektronů přejde do vyšší energetické hladiny = EXCITACE
příklad:
IONIZACE - proces, při kterém se dodáním dostatečně velké energie (po odtržení 1 el od elektroneutrálního atomu je nutno dodat tzv 1. Ionizační energii, pro odtržení dalšího el je nutno dodat 2. Ionizační energii – každá následující energie je vždy vyšší než ta předchozí) odtrhne jeden nebo postupně více elektronů od atomu a z elektroneutrálního atomu vznikne kladně nabitý ion – KATION, elektrony se po odtržení mohou spojit s jinou, dosud neutrální částicí, a vzniká tak záporně nabitý ion – ANION
energie uvolněná při vzniku aniontu z atomu v plynně´ém stavu se nazývá elektronová afinita
MODELY ATOMU
názory na stavbu atomu se v minulosti vyvíjely, a vznikly tak různé modely atomu:
E. Rutheford (1911) vytvořil jako první tzv PLANETÁRNÍ MODEL ATOMU, ve kterém elektrony v atomovém obalu obíhají atomové jádro po blíže neurčených kružnicích
podle Ruthefordova modelu by se energie elektronů, které by při obíhání jádra vyzařovaly elektromagnetické vlnění, postupně snižovala, elektrony by se přibližovaly k jádru, až by s ním splynuly a atom by zanikl
podle novější teorie N. Bohra (1913), který zkoumal atom vodíku, mohou elektrony obíhat v obalu pouze po kružnicích určitého poloměru, tzv. STACIONÁRNÍCH DRAHÁCH s určitou konstantní energií, energie elektronu se mění pouze použitých dávek – KVANTECH, a to při přechodu z jedné stacionární dráhy na druhou
další vývoj ukázal, že chování elektronů není možné popsat klasickou mechanikou, a proto vzniká KVANTOVĚ MECHANICKÝ MODEL
vychází z kvantové mechaniky, která elektronům přiřazuje vlastnosti částic i vlnění
podle tzv. Heisenbergova principu neurčitosti nelze současně přesně určit polohu a rychlost elektronů
pouze pomocí veličiny zvané vlnová funkce lze vypočítat pravděpodobnost, s jakou se elektrony v daném okamžiku vyskytují v určité oblasti atomu
grafickým vyjádřením vlnové funkce je část prostoru nazývána orbital
ANORGANICKÉ NÁZVOSLOVÍ
CHEMICKÉ NÁZVOSLOVÍ (chemická nomenklatura) je soubor pravidel, podle nichž se tvoří názvy a vzorce chemických látek
anorganické sloučeniny jsou tvořeny více než 100 prvky, obsahují kovalentní, iontové i kovové vazby, kterých se mohou účastnit valenční elektrony umístěné v atomových orbitalech s, p, d i f, a jejich vlastnosti jsou proto ve srovnání s organickými sloučeninami velmi rozmanité
CHEMICKÉ PRVKY
každému prvku odpovídá
LATINSKÝ NÁZEV (např natrium)
ZNAČKA neboli symbol (např Na) – odvozená od latinského názvu
ČESKÝ NÁZEV (např sodík) – názvy prvků v českém chemickém názvosloví jsou trojího druhu