2.Chemické názvosloví anorganických sloučenin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Kyseliny
Bezkyslíkaté sloučeniny oxidační číslo -I
dvouprvkové sloučeniny vodíku s dalším prvkem
chlorovodík (H-IClI), bromovodík (H-IBrI), jodovodík (H-III), sirovodík (H
2
-ISII)
Kyslíkaté sloučeniny (oxokyseliny) oxidační číslo -I – -VIII
tříprvkové sloučeniny vodíku, kyslíku s dalším prvkem
předpony pro více než dva atomy vodíku a základní prvky
½ (hemi), 1 (mono), 2 (di), 3 (tri), 4 (tetra), 5 (penta), 6 (hexa), 7 (hepta), 8 (okta),
9 (nona), 10 (deka), 11 (undeka), 20 (ikosa), 30 (triakonta)
2x (bis), 3x (tris), 4x (tetrakis), 5x (pentakis), 6x (hexakis), 7x (heptakis)
kyselina sírová (H
2
ISVIO4-II), kyselina fosforečná (H3IPVO4-II), kyselina dusitá (HINVO3-II)
Isopolykyseliny oxidační číslo -I – -VIII
tříprvkové sloučeniny s více centrálními atomy
kyselina disírová (H
2
IS2VIO7-II), kyselina tetrahydrogendifosforečná (H4IP2VO7-II)
Deriváty kyselin oxidační číslo -I – -VIII
tříprvkové sloučeniny, které vznikají náhradou atomu kyslíku nebo hydroxidové
skupiny jinými skupinami atomu
deriváty vzniklé substitucí
jeden nebo více atomů kyslíku
peroxokyseliny
sloučeniny obsahují místo atomu kyslíku za peroxoskupinu O
2
-II
kyselina peroxodusičná (HINVO
4
-II), kyselina peroxosírová (H2ISVIO5-II)
thiokyseliny
sloučeniny vznikají náhradou jednoho nebo více atomu kyslíku za síru S-II
kyselina thiouhličitá (H
2
ICIVO2-IIS-II), kyselina thisírová (H2ISVIO3-IIS-II)
deriváty vzniklé substitucí nebo náhradou
jeden nebo více atomů hydroxidů
halogenkyseliny
sloučeniny vznikají náhradou atomu hydroxidu za halogen F-I, Cl-I, Br-I, I-I
kyselina chlorosírová (HISVIO
3
-IICl-I), kyselina fluoroselenová (HISeVIO3-IIF-I)
amidokyseliny
sloučeniny vznikají náhradou atomu hydroxidu za amidoskupinu NH
2
-I
kyselina amidoselenová (HISeVIO
3
-IINH2-I)
Ionty
Kationty kladně nabitý ion, který odevzdal elektron
jednoatomové
název kationtu a prvku zakončeného oxidačním číslem
draselný kation (K+), vápenatý kation (Ca2+), dusitý kation (N3+)
víceatomové
vznikají přijmutím vodíku, koncovka -onium nebo -ium
amonium (NH
4), oxonium (H3O), fosfonium (PH4)
Anionty záporně nabitý ion, který přijal elektron
jednoatomové
zakončeny koncovkou -ový
chloridový anion (Cl-), oxidový anion (O2-), fosfátový anion (P3-)
víceatomové
zakončeny koncovkou -ový nebo -id
hydroxidový anion (OH-), peroxidový anion (O
2
2-), kyanidový anion (CN-)
víceatomové
odvozené od kyslíkatých kyselin a oxidačních čísel
zakončeny koncovkou -ový
fosfornatý anion (PO-), uhličitanový anion (CO
3
2-), fosforečnanový anion (PO43-)
Soli složeny z amonného kationtu nebo kovu a aniontu kyseliny
náboj aniontu určen počtem vodíkových kationtů, které se odštěpí
Soli bezkyslíkatých kyselin zakončeny koncovkou -id
chlorid sodný (NaICl-I), sulfid zinečnatý (ZnIIS-II), kyanid draselný (KICN-I)
Soli kyslíkatých kyselin zakončeny koncovkou -an
jodistan vápenatý (CaII(IVIIO