8.Acidobazické reakce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Acidobazické reakce
chemické reakce mezi kyselinou a zásadou
přenášenou částicí je vodíkový kationt (H+) nebo volný elektronový pár
Arrheniova teorie
Kyseliny látky, které ve vodných roztocích odštěpují proton H+
HI → H+ + I-, HNO
3 → H
+ + NO3-, H2SO4 → 2H+ + SO42-
Zásady látky, které ve vodných roztocích poskytují anion OH-
KOH → K+ + OH-, Ca(OH)
2 → Ca
2+ + 2OH-, Al(OH)3 → Al3+ + 3OH-
Brönsted – Lowryho teorie
Kyseliny látky, které odštěpují proton H+ (donor protonu)
když kyselina odštěpí proton H+ stává se z ní zásada
HCl → H+ + Cl-, HNO
3 → H
+ + NO3-
Zásady látky, které vázají proton H+ (akceptor protonu)
když zásada přijme proton H+ stává se z ní kyselina
NH
4 → H
+ + NH3+
Konjugované páry dvojice látek, které se vzájemně liší o proton H+
H
2SO4 + H2O HSO4
- + H3O+
HSO
4
- + H2O SO42- + H3O+
Autoprotolýza reakce dvou molekul stejné látky
jedna molekula se chová jako zásada a druhá jako kyselina
H
2O + H2O H3O
+ + OH-, NH3 + NH3 NH4+ + NH2-
2CH
3–COOH CH3–COO
- + CH3–COOH2+
amfolyt (obojaký charakter látky, mají kyselé i zásadité funkční skupiny)
látka dělá kyselinu nebo zásadu její chování v reakci
H
2SO4 + H2O HSO4
- + H3O+, HClO4 + H2SO4 ClO4- + H3SO4+
Lewisova teorie
Kyseliny látky, které mají volný, vakantní orbital (akceptor elektronů)
kationty, kovy a nekovy, které mají prázdný orbital (Fe3+, H+, Ca2+, BH
3, AlCl3)
Zásady látky, které mají volný elektronový pár nebo násobnou vazbu (donor elektronů)
anionty, které mají volný elektronový pár (OH-, NH
2
-, NH3, H2O, Cl2)
Neutralizace vzájemná reakce kyseliny se zásadou
produktem reakce je voda a sůl dané kyseliny
HCl + NaOH → H
2O + NaCl, HNO3 + KOH → H2O + KNO3
H
2SO4 + Ca(OH)2 → 2H2O + CaSO4, 2H3PO4 + 3Ca(OH)2 → 6H2O + Ca3(PO4)2
Síla kyselin a zásad kyselina je silnější, čím snadněji odštěpí proton
zásada je silnější, čím snadněji přijme proton
čím je zásada silnější, tím slabší je její konjugovaná kyselina
pro popis síly použijeme konstanty jejich disociace ve vodě
HB + H
2O H3O
+ + B-
K =
H30+ B−
HB H2O
ve zředěných roztocích se koncentrace vody nemění (velký nadbytek vody)
KH
2O =
H30+ B−
HB
konstanta acidity (čím je hodnota K
A menší, tím je kyselina slabší)
K
A =
H30+ B−
HB
pro popis síly použijeme konstanty jejich disociace ve vodě
ZOH Z+ + OH-
Z + H
2O ZH
+ + OH-
konstanta bazicity (čím je hodnota K
B větší, tím je zásada silnější)
K
B =
Z+ OH−
ZOH
K
B =
ZH+ OH−
Z
místo K
A se používá hodnota pKA, což je záporný logaritmus KA (pKA= – log KA)