Částicové složení látek, atom, molekula

ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK (NEVIDITELNÉ ČÁSTICE HMOTY)

Vše, co je kolem nás, je hmota. Hmota v podobě látek tvoří hvězdy, planety, neživé věci i živé organismy.

Všechny látky se skládají z částic, které se nazývají atomy.

Atom je základní stavební částice látek. Atomy jsou velice malé. Každý atom se skládá z jádra (které leží v jeho středu) a obalu (který jádro obklopuje).

V jádře atomu se nacházejí protony a neutrony. Souhrnně se nazývají nukleony.

Proton (p+) je částice s nejmenším kladným nábojem. Neutron (n0) je částice bez náboje (neutrální).

V obalu atomu se nacházejí elektrony (e-), které jsou uspořádány ve vrstvách (slupkách). Jsou to částice s nejmenším záporným nábojem. Poslední vrstva v atomu se nazývá valenční vrstva.

Protony, neutrony a elektrony jsou základní (elementární) částice látek.

Atom je částice bez náboje: elektricky neutrální. Počet protonů vždy odpovídá počtu elektronů.

Počet neutronů v jádře je různý. Může být stejný jako počet protonů, ale také o něco vyšší.

V jádře je soustředěna téměř veškerá hmotnost atomu (protony i neutrony mají přibližně stejnou hmotnost).

ATOMOVÉ JÁDRO:

Jádro každého atomu může být popsáno protonovým číslem Z a nukleonovým číslem A.

Protonové číslo Z vyjadřuje počet protonů v jádře a zároveň počet elektronů v obalu neutrálního atomu.

Nukleonové číslo A vyjadřuje počet nukleonů: součet počtu protonů a neutronů v jádře.

Počet neutronů v jádře vyjadřuje neutronové číslo N. Vypočítáme ho jako rozdíl nukleonového a protonového čísla.

N = A-Z

PŘÍKLAD: Atom dusíku má protonové číslo Z = 7. V jádře tedy obsahuje 7 protonů a v obalu 7 elektronů. Nukleonové číslo A = 14. V jádře atomu dusíku je 14 nukleonů.

Počet neutronů v jádře spočítáme:

N = 14 – 7 = 7

ODPOVĚĎ: Dusík má v jádře 7 neutronů.

Př: složení některých atomů

ATOMOVÝ OBAL:

Elektrony jsou v atomech uspořádány (pohybují se) ve vrstvách (slupkách). Každá vrstva může obsahovat jen určité množství elektronů. Atomy různých prvků mají různý počet slupek (1-7).

Poslední vrstva (nejsvrchnější) se nazývá valenční vrstva a elektrony obsažené v této vrstvě označujeme jako valenční elektrony. Právě tato vrstva je nejdůležitější z hlediska chemických reakcí, protože právě tyto elektrony se účastní chem. reakcí.

První slupka je plně obsazena, obsahuje-li 2 elektrony. Druhá slupka je plně obsazena, obsahuje-li 8 elektronů. Elektrony zaplňují jednotlivé slupky postupně.

Nejstabilnější jsou atomy tehdy, tvoří-li elektrony v jejich valenční vrstvě dvojice (páry).

Atom vodíku má ve valenční vrstvě 1 elektron. Spojí se s dalším atomem vodíku, vzniká potom dvouatomová částice: molekula vodíku H2.