Částicové složení látek, atom, molekula

Původně nespárované elektrony z valenční vrstvy (tzv. vazebné elektrony) utvořily vazebný elektronový pár. Tento pár elektronů sdílí oba atomy společně. Utvořením vazebného elektronového páru mezi dvěma atomy vzniká chemická vazba. Prostřednictvím chemické vazby se atomy spolu slučují a vytvářejí molekuly.

Utvořením vazebného elektronového páru z valenčních elektronů mezi dvěma atomy vzniká chemická vazba. Atomy vázané chemickou vazbou vytvářejí molekuly.

Jen málo látek se skládá ze samostatných atomů (volné, nesloučené atomy). Příkladem samostatných atomů je helium a argon, přítomné ve vzduchu. Také některé kovy jsou tvořeny samostatnými atomy (např. stříbro, měď).

Vzácné plyny tvoří jednoatomové molekuly (He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn), nevytvářejí vůbec žádné sloučeniny. Jsou to prvky VIII A skupiny.

Z molekul je složena naprostá většina chemických látek. Molekula je částice chemických látek složená ze dvou nebo více sloučených atomů v jeden celek VÁZANÝCH CHEMICKOU VAZBOU (vícejaderné).

Molekuly:

• Jednoprvkové (atomy se stejným počtem protonů): MOLEKULY CHEMICKÝCH PRVKŮ

• Víceprvkové (atomy lišící se počtem protonů, např. HCl): MOLEKULY CHEMICKÝCH SLOUČENIN

Molekuly mohou být vytvořeny např. ze sloučených atomů jednoho stejného prvku.

• Dvouatomová molekula vodíku H2

• Dvouatomová molekula kyslíku O2

• Čtyřatomová molekula fosforu P4

• Osmiatomová molekula síry S8

Zapisují se chemickou značkou prvku, počet sloučených atomů se píše jako pravý dolní index za značku prvku. Častěji však molekuly vznikají slučováním atomů různých prvků, např.HCl nebo voda: H2O: tříatomová.

CHEMICKÝ ZÁPIS MOLEKUL:

3Ar tři atomy argonu

N2 jedna dvouatomová molekula dusíku

5SO3 pět molekul oxidu sírového

Chem. látky označované jako polymery mohou mít molekulu tvořenou stovkami tisíc atomů. Z takových obřích molekul jsou tvořeny např. plasty (syntetický kaučuk, PE, PP, PVC).

Velmi složité molekuly o mnoha tisících atomech mají i chemické látky v živých organismech. Jednou z nich je DNA (Deoxyribonukleová kyselina: NK, přírodní ML, nositelka genetické informace v buněčných organismech. Předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu. Skládá se ze 2 vláken, která vytvářejí dvoušroubovici. Nachází se ve všech buněčných jádrech. Každý jedinec má svou jedinečnou strukturu DNA, která se liší od ostatních. Znalost DNA se využívá např. k testům určení otcovství a v kriminalistice k usvědčení pachatelů trestných činů. V zemědělství se pěstují některé rostliny s geneticky upravenou DNA, které mají vylepšené vlastnosti např. vyšší výnosnost.

Další přírodní látky, např. bílkoviny, škrob, celulóza tvoří MAKROMOLEKULY.

Kromě molekul a makromolekul se atomy vážou také do krystalových útvarů (krystal diamantu: sestaven z velkého počtu atomů uhlíku anebo krystal grafitu (tuhy): rovněž tvořen z atomů uhlíku.