Chemická vazba a klasifikace chemických reakcí

- většina plyny nebo kapaliny

- plyny mají velice nízké teploty tání a varu > některé sloučeniny při zahřívání sublimují

- rozpustné v nepolárních rozpouštědlech

Polární (0,4 - 1,7)

• vzniká mezi dvěma různými atomy, jejichž rozdíl elektronegativit je v rozmezí 0,4 až 1,7

• dipól - vzniká v důsledku rozdílných elektronových hustot v okolí jednotlivých atomů

• atom s vyšší elektronegativitou má elektronovou hustotu vyšší a převládá u něj záporný náboj > δ-

• atom s nižší elektronegativitou má elektronovou hustotu nižší a převládá u něj kladný náboj > δ+

• příklady: voda (polární rozpouštědlo), HCl, alkoholy

• vlastnosti - vytváří van der Waalsovy síly

- většina látek je kapalných nebo plynných

- plynné mají výrazně nižší teplotu tání a varu oproti iontovým sloučeninám - - některé polární krystalické látky se při zvyšování teploty rozpadají

- rozpustné v polárních rozpouštědlech

- jejich roztoky vedou el. proud

Iontová (< 1,7)

• extrémní případ kovalentní polární vazby (přechod polární kovalentní vazby k iontové je plynulý)

• rozdíl elektronegativit vázaných atomů prvků je větší než 1,7

• elektron jednoho atomu je vtažen do valenční vrstvy atomu druhého - vznikne elektricky nabitá částice = iont

• ionty v iontových sloučeninách jsou vzájemně přitahovány elektrostatickými silami

• příklady: NaCl, KF

• vlastnosti - dobře rozpustné v polárních rozpouštědlech (př. H2O)

• ionty jsou pravidelně uspořádány -> vytváří krystaly - jsou tam velké přitažlivé síly => tvrdost a křehkost

• jejich roztoky a taveniny jsou elektricky vodivé (v normálním stavu ne)

Koordinačně kovalentní (donor - akceptorová)

• vznikne překrytím orbitalu obsahující elektronový pár s orbitalem prázdným

• po sloučení atomů tedy vypadá stejně jako vazba kovalentní

• donor: atom poskytující vazebný pár

• kceptor: atom poskytující volný valenční orbital

Příklad: H3O+

O: 2s2 2p4

H: 1s1

H: 1s1

H+: 1s0

Kovová vazba

• vzniká mezi atomy kovů, které jsou v tuhém stavu

• model kovové vazby předpokládá, že krystal kovu je složen z kationtů kovů rozmístěných v prostorové mřížce

• kationty jsou na svých místech udržovány nábojem volně se pohybujících valenčních elektronů

• tyto elektrony jsou někdy nazývány elektronovým plynem

• každý atom krystalu kovu je obklopen větším počtem sousedních atomů, než je počet jeho valenčních elektronů -> nemůže s nimi tvořit vazby

vlastnosti

• díky kovové vazbě jsou kovy elektricky i tepelně vodivé, tažné a kujné (dají se po zahřátí tvarovat)

• pokud mají málo valenčních elektronů, jsou měkké (Na se dá krájet) a mají nízkou teplotu tání

• pokud mají větší počet valenčních elektronů, jsou tvrdé a mají vyšší teplotu tání → tyto vlastnosti mají jen za běžných podmínek (jako pevné látky)