Chemická vazba a klasifikace chemických reakcí

TŘÍDĚNÍ CHEMICKÝCH REAKCÍ

TYPY REAKCÍ PODLE VNĚJŠÍCH ZMĚN PŘI REAKCI

• SYNTÉZA (skladná, syntetická reakce) – reakce, při níž se jednodušší výchozí látky slučují a vznikají složitější látky

• N2+ 3H2  → 2NH3

• ANALÝZA (rozkladná reakce) – reakce, při níž se složitější látky štěpí na jednodušší látky

• CaCO3  → CaO + CO2

• VYTĚSŇOVÁNÍ (substituční, záměnné reakce) – reakce, při níž jeden reaktant vytěsňuje druhého reaktantu (sloučeniny) atom nebo funkční skupinu

• 2KI + Cl2  → 2KI+ I2 (chlor vytěsnil jod z jodidu draselného)

• PODVOJNÁ ZÁMĚNA (konverze) – vzniká spojením dvou vytěsňovacích (substitučních) reakcí

• NaCl + H2SO4  → NaHSO4+ HCl

TYPY REAKCÍ PODLE REAKČNÍHO MECHANISMUS

• ADICE – reakce, při níž se na organickou sloučeninu nesoucí násobnou vazbu adují (přidávají) molekuly jiné látky (např. vody, halogenvodíkůú a násobná vazba zaniká CH2= CH2+ Cl2 → CH2Cl− CH2Cl

• elektrofilní adice AE – elektrofilní činidlo (činidlo s elektronovým deficitem, je akceptorem elektronů – H+) reaguje s π-elektrony násobných vazeb, např. adice halogenvodíků a halogenů na alkeny nebo alkyny

• nukleofilní adice AN - nukleofilní činidlo (neobsahuje nevazebný el. pár, je donorem elektronů- OH-,H2O) se aduje na uhlík ve vazbě nesoucí částečný kladný náboj, reakce je typická pro karbonylové sloučeniny

• ELIMINACE – reakce, při níž dochází k odštěpení jednoduché anorganické sloučeniny a současně se tvoří násobná vazba, např. CH3− CH2Cl → CH2= CH2+ HCl

• dehydratace – odštěpí se molekuly vody

• dehydrogenace – odštěpují se atomy vodíku

• dehydrohalogenace – odštěpují se molekuly halogenvodíku

• SUBSTITUCE – reakce, při níž je atom nebo skupina atomů zaměněna za jiný atom nebo skupinu atomů, násobnost vazby se nemění

• radikálová substituce SR – charakteristická pro sloučeniny s nepolárními kovalentními vazbami (např. alkany), dochází k homolytickému štěpení vazeb a vznikají radikály (velmi reaktivní částice s nepárovým elektronem) reagující s radikálem substituovaného atomu, např. chlorace uhlovodíků

• elektrofilní substituce SE – typická reakce aromatických uhlovodíků, při níž reagují s elektrofilním činidlem, které vzniká během reakce, příkladem je nitrace arenů (nitroskupina v podobě nitrilového kationtu se zavádí do molekuly arenu)

• nukleofilní substituce SN – nukleofilní činidlo reaguje s uhlíkovým atomem s částečně kladným nábojem, reakce je typická pro alkylhalogenidy

• PŘESMYK – izomerační reakce, při níž dochází k přeskupení atomů uvnitř molekuly

TYPY REAKCÍ PODLE POČTU FÁZÍ V REAKČNÍ SMĚSI

• HOMOGENNÍ – reakce, při nichž jsou reaktanty v jedné fázi, nejčastěji plynné nebo kapalné

• H2(g)+ I2(g)  → 2HI(g)

• HETEROGENNÍ - reakce, při nichž jsou reaktanty v různých fázích a reakce probíhá na jejich fázovém rozhraní