chemické reakce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Chemická vazba
OBECNĚ
pouze vzácné plyny existují ve formě volných atomů
pro atomy je energeticky výhodnější jít do molekul, kde ztratí část energie
chemickou vazbu zprostředkovávají valenční elektrony
podmínky vzniku
atomy se musí přiblížit tak, aby se překryly AO
elektrony ve VO musí být uspořádány tak, aby mohly vzniknout elektronové páry
vazba vzniká pouze mezi elektrony s opačným spinem
při vzniku vazby dochází k uvolnění tzv. vazebné energie Ev
- čím víc energie se uvolní, tím stabilnější prvek vznikne
energie disociační ED - energie, kterou potřebujeme k rozdělení molekul
EV = ED (stejné hodnoty, opačná znaménka
KOVALENTNÍ VAZBA
každý atom musí poskytnout jen VE, vzniká vazebný elektronový pár, který je společný oběma atomům (oba atomy si ho započítají do elektronové konfigurace
kovalentní vazba = sdílení elektronového páru dvěma atomy
znázornění KV
prostorové tvary valenčních orbitalů
spojnice rámečků
valenční/vazebná čárka
rozdělení KV
podle způsobu vzniku
vazby σ (sigma)
popisují, jak vazba vzniká
je nejpevnější
vznikají na překryvu jader spojnice atomů
spojnice jader je na ose (vázaných atomů)
největší hustota je na spojnici jader atomů
vazby π
vzniká bočním překryvem (p, nebo d)
slaběji přitahovány
největší elektronová hustota je nad a pod spojnicí
- proto slabší
- π atomy jsou slaběji spojeny
podle násobnosti
vazba jednoduchá - σ
sdílení jednoho elektronového páru
vazba násobná
dvojná a trojná
DVOJNÁ
- reaktivnější, než vazba jednoduchá
- dvojná vazba ze σ a π
- sdílení dvou el. párů
TROJNÁ
- sdílení 3 el. párů
- skládá se z 1 vazby σ a dvou vazeb π
- je kratší, než dvojná a je reaktivnější
vaznost KV
určuje počet kovalentních vazeb, které může atom vytvořit s jinými atomy
pro každý prvek typická
délka vazby
jednotka: nanometr
mezijádrová vzdálenost
pevnost vazby - ED
vazba se zkracuje a roste pevnost
za všechno může vazba π
polarita KV
nepolární KV
atomy se stejnou elektronegativitou se přitahují stejnou silou
sdílení el. páru je rovnoměrné
má neutrální náboj
typické pro molekuly vody
polární KV
nastává tehdy, kdy každý z atomů je jiný -> jinak silný
rozdílné elektronegativity -> dochází k posunu el. páru k atomu s vyšší elektronegativitou -> vznik částečných (parciálních) nábojů
elektronegativita
značíme X
neměřitelná
schopnost atomu přitahovat elektronové vazby
v každé tabulce jsou jiné
největší má F (4,1)
slouží k posuzování polarity KV
polarita se zjišťuje rozdílem
elektropozitivní (zbytek)
elektronegativní (I.A, II.A)
IONTOVÁ VAZBA
elektrostatické přitahování iontů
iont vznikl přesunem elektronů z jednoho atomu na druhý
KATIONT
ANIONT
nedochází ke sdílení el. páru
KOORDINAČNĚ - KOVALENTNÍ VAZBA
neboli DONOR-AKCEPTOROVÁ
vzniká koordinace = el. pár + volný orbital