Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
korunu za každý materiál
a 50 Kč za registraci!



chemické reakce

DOCX

Stáhnout kompletní materiál zdarma (23,98 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Chemická vazba OBECNĚ pouze vzácné plyny existují ve formě volných atomů pro atomy je energeticky výhodnější jít do molekul, kde ztratí část energie chemickou vazbu zprostředkovávají valenční elektrony podmínky vzniku atomy se musí přiblížit tak, aby se překryly AO elektrony ve VO musí být uspořádány tak, aby mohly vzniknout elektronové páry vazba vzniká pouze mezi elektrony s opačným spinem při vzniku vazby dochází k uvolnění tzv.vazebné energie Ev - čím víc energie se uvolní, tím stabilnější prvek vznikne energie disociační ED - energie, kterou potřebujeme k rozdělení molekul EV = ED (stejné hodnoty, opačná znaménka KOVALENTNÍ VAZBA každý atom musí poskytnout jen VE, vzniká vazebný elektronový pár, který je společný oběma atomům (oba atomy si ho započítají do elektronové konfigurace kovalentní vazba = sdílení elektronového páru dvěma atomy znázornění KV prostorové tvary valenčních orbitalů spojnice rámečků valenční/vazebná čárka rozdělení KV podle způsobu vzniku vazby σ (sigma) popisují, jak vazba vzniká je nejpevnější vznikají na překryvu jader spojnice atomů spojnice jader je na ose (vázaných atomů) největší hustota je na spojnici jader atomů vazby π vzniká bočním překryvem (p, nebo d) slaběji přitahovány největší elektronová hustota je nad a pod spojnicí - proto slabší - π atomy jsou slaběji spojeny podle násobnosti vazba jednoduchá - σ sdílení jednoho elektronového páru vazba násobná dvojná a trojná DVOJNÁ - reaktivnější, než vazba jednoduchá - dvojná vazba ze σ a π - sdílení dvou el. párů TROJNÁ - sdílení 3 el. párů - skládá se z 1 vazby σ a dvou vazeb π - je kratší, než dvojná a je reaktivnější vaznost KV určuje počet kovalentních vazeb, které může atom vytvořit s jinými atomy pro každý prvek typická délka vazby jednotka: nanometr mezijádrová vzdálenost pevnost vazby - ED vazba se zkracuje a roste pevnost za všechno může vazba π polarita KV nepolární KV atomy se stejnou elektronegativitou se přitahují stejnou silou sdílení el. páru je rovnoměrné má neutrální náboj typické pro molekuly vody polární KV nastává tehdy, kdy každý z atomů je jiný -> jinak silný rozdílné elektronegativity -> dochází k posunu el. páru k atomu s vyšší elektronegativitou -> vznik částečných (parciálních) nábojů elektronegativita značíme X neměřitelná schopnost atomu přitahovat elektronové vazby v každé tabulce jsou jiné největší má F (4,1) slouží k posuzování polarity KV polarita se zjišťuje rozdílem elektropozitivní (zbytek) elektronegativní (I.A, II.A) IONTOVÁ VAZBA elektrostatické přitahování iontů iont vznikl přesunem elektronů z jednoho atomu na druhý KATIONT ANIONT nedochází ke sdílení el. páru KOORDINAČNĚ - KOVALENTNÍ VAZBA neboli DONOR-AKCEPTOROVÁ vzniká koordinace = el. pár + volný orbital - sdílení elektrického páru - 1 atom poskytne celý el. pár a druhý poskytne místo (donor x akceptor) prostorové tvary molekul HYBRIDIZACE = energetické sjednocení, energeticky rozdílných atomových orbitalů - umožňuje předvídat prostorový tvar molekuly - vys

Témata, do kterých materiál patří