LP-Redukční vlastnosti sacharidů
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Laboratorní protokol
Téma: Redukční vlastnosti sacharidů
Úkol: Dokázat redukční schopnost glukózy pomocí methynolové modře (Blue effect)
Pomůcky: baňka (erlenka), zátka, lžička, hodinové sklíčko
Potřebné látky: C6H12O6 (glukóza), C16H18N3SCl (methynolová modř), NaOH (hydroxid sodný)
Teorie:
Sacharidy jsou přírodní organické látky, skládané z atomů uhlíku, vodíku, a kyslíku. Některé jejich deriváty obsahují další prvky, jako je dusík (aminocukry), fosfor (fosforečné estery sacharidů) a síru (sirné glykosidy). Významově to jsou stavební látky, energetické zdroje v látkovém metabolismu a jsou součástí fyziologicky účinných látek (koenzymy, hormony, antibiotika, glykosidy).
Dělíme je podle počtu uhlíkových atomů vázaných v jejich molekulách na monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy.
Monosacharidy se dělí podle funkčních skupin na aldózy (aldehydy) a ketózy (ketony). Mají poloacetalové hydroxyly a karbonylové skupiny, které jim dodávají redukční vlastnosti.
Díky poloacetalovým hydroxylům mohou během reakce s alkoholy vznikat glykosidy a glykosidové vazby, které dále umožňují vznik disacharidů a to buď dále redukujících anebo neredukujících.
Karbonylové skupiny umožňují redukci Fehlingova a Tollensova činidla tím, že se monosacharidy oxidují.
V tomto pokusu je využita i takzvaná, redoxní rovnováha, která působí v soustavě, kde probíhá oxidačně-redukční reakce, při které dochází k přenosu elektronů. Dochází tedy k oxidaci, kdy výchozí látka předává elektrony a zvyšuje tak své oxidační číslo, a pak také i k redukci, kdy výchozí látka přijímá elektrony a snižuje své oxidační číslo. Dále se nám látky dělí na oxidační činidlo, které oxiduje jinou látku, přijímá elektrony a sebe redukuje. A na redukční činidlo, které jiné látky redukuje, předává elektrony a sebe oxiduje.
Pokus ,,modré baňky” ukazuje redoxní rovnováhu díky methynolové modři (redoxní indikátor), která mění barvu podle oxidačně-redukčních stavů. Při oxidovaném je roztok modrý a při redukovaném bezbarvý. Odbarvení je způsobeno redukcí glukózy v zásaditém prostředí NaOH, která uvolňuje kyslík do vzduchu nad roztokem. Když se baňka protřepe opětovně zreaguje s kyslíkem, začne oxidovat a zabarví se do modré barvy.
Postup:
Navážíme si na hodinovém sklíčku 5g hydroxidu sodného (NaOH) a 5g glukózy (C6H12O6) a nasypeme je do 500ml baňky.
Přilijeme do poloviny baňky (250ml) vodu a přikapeme 10-15 kapek methynolové modři.
Uzavřeme baňku zátkou a promícháme roztok.
Poté ho necháme stát a čekáme, než roztok získá čiré barvy. Když s ním opět zatřepeme zabarví se do předešlé modré barvy.
Pozorování:
První, co jsme nasypali do baňky, byl bílý hydroxid sodný v podobě perliček. Následovala bílá práškovitá glukóza a čirá voda. Z těchto látek vznikl čirý roztok, který se lehce zakalil po promíchání glukózy a hydroxidu sodného. Po přidání methynolové modři se roztok zabarvil do tmavě modré barvy, která po promíchání nabyla sytosti. Po uzavření nádoby se po nějaké době velmi prudce odbarvila modrá barva a roztok se stal čirým. Když se baňkou třáslo, roztok se postupně zabarvil zpět do modré barvy.