LP-srážecí reakce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Laboratorní protokol
Téma: Srážecí reakce
Úkol: Příprava jodidu olovnatého pomocí srážecí reakce
Pomůcky: baňka (erlenka), kádinka, stojan, kahan, nálevka, tyčinka, filtrační papír, lžička (kopistka), hodinové sklíčko
Teorie:
Srážecí reakce je reakce, při které se v nasyceném roztoku vylučují málo rozpustné látky v pevné formě. Z těch se stávají sraženiny ve formě amorfních vloček nebo krystalů, které se postupně shlukují a usazují.
K srážení dochází při překročení rozpustnosti dané látky, odpařování rozpouštědla, přidáním srážecího činidla anebo změnou teploty, tlaku, pH a polarity rozpouštědla. To vše ovlivňuje, jak srážecí reakce bude probíhat a částečně ovlivňuje kvalitu a množství výtěžku (zde je dalším důležitým faktorem kvalitní filtrační práce).
Srážení je někdy zaměňováno s krystalizací, rozdíl spočívá v tom, že během krystalizace probíhá k vylučování dobře rozpustných látek z nasycených roztoků.
Mnoho produktů srážení (sraženiny) mají své specifické zabarvení a proto se tato reakce používá pro určování přítomnosti látky v roztoku (analýza), přípravu a izolaci čistých látek ze směsí a dokazování přítomností daného iontu v roztoku s pomocí činidla.
Součin rozpustnosti je konstanta daná pro každou látku za standardních podmínek, která určuje, kolik látky se v daném rozpouštědle rozpustí. Používá se právě pro málo rozpustné až téměř nerozpustné látky. Odvozuje se ze vztahu pro rovnovážné konstanty, které charakterizují rovnováhy chemických reakcí v heterogenních soustavách.
Postupné odvozování vzorce:
Vzorec rovnovážné konstanty K1, K2= konstanty (hodnoty v tabulkách)
V1= přímá reakce [A], [B], [C], [D]= koncentrace
V2= zpětná reakce a, b, c, d = stechiometrické koeficienty
Finální vzorec pro součin rozpustnosti
Vzorce po dosazení hodnot z úkolu:
Ks= součin konstantnosti
PbI2 je konstantní a proto se může ,,vyškrtnout”
Zadání:
Jaká hmotnost PbI2 vznikne z 0,33g Pb(NO3)2?
Kolik KI musíme navážit, aby přesně zreagoval s 0,33g Pb(NO3)2?
M(Pb(NO3)2)= 207,2 + 2x14 + 3x2x16= 331,2g/mol
m(Pb(NO3)2)= 0,33g
Výpočty:
n= m/M
n= 0,33/331,2
n= 0,00099 molů
mPbI2= nPbI2 x MPbI2
mPbI2= 9,96.10(-4) x 461
mPbI2= 0,46g
Pb(NO3)2 + 2KI —> PbI2 + 2KNO3
1mol 2moly 1mol 2moly
9,96.10(-4) + 1,99.10(-3) —> 9,96.10(-4) + 1,99.10(-3)
mKI= 1,99.10(-3) x 166,37 = 0,33g
Postup:
Do hodinového sklíčka si navážíme 0,33g Pb(NO3)2 a 0,33g KI. Každý poté přesypeme do své erlenky a rozpustíme ve 100ml vody.
Následně oba roztoky zahřejeme, slijeme je do jedné baňky a dáme chladit pod studenou tekoucí vodu. Chladíme do té doby než se zabarví do zlaté barvy. V této chvíli se uvnitř baňky vytváří mále sraženiny.
Baňku poté necháme stát a počkáme než na dno spadnou zlaté krystalky. Mezitím si připravíme filtrační papír a navážíme si jeho hmotnost (naše hodnota filtru byla 1,826g).
Filtr dáme do nálevky pod kterou dáme kádinku. Přes filtr pomalu lijeme zlatou směs z baňky. Na papírovém filtru zůstanou zlaté sraženiny a zbylý roztok steče do kádinky.
Filtr se sraženinou necháme uschnout a pak následně zvážíme (naše hodnota byla 1,942g).
Spočítáme si výtěžek, který u nás činil 0,116g, a převedeme na procenta. Procentuální předpoklad výtěžku byl 46%, náš výdělek byl 11,6%.