Nekyslíkaté deriváty uhlovodíků
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Freony – halogenalkany obsahující CL a F, chladicí zařízení, hnací plyny ve sprejích, poškozují ozonovou vrstvu
Yperit – hořčičný plyn, používaný za 1. světové války, zpuchýřující, citlivý na vlhkost, na jeho základě vznik prvních cytostatik
Fosgen – prudce jedovatý plyn používaný za 1. světové války, zápach po shnilých bramborách, poškozuje plíce a oči
Dusíkaté deriváty
Atomy dusíku jsou součástí různých funkčních skupin
Aminy (-NH2)
Amoniakové soli [R-NH3]+
Diazoninové soli [Ar – N = N]+
Azosloučeniny [Ar – N = Ar]
Nitrosloučeniny (-NO2)
Nitrososloučeniny (-NO)
Aminy
Odvození od amoniaku – náhrada vodíkových atomů za akryl či aryl, dle počtu navázaných alkylů či arylů se rozlišují aminy primární, sekundární, terciální
Názvosloví – koncovka -amin, mají přednost před dvojnou vazbou i halogenem
Primární aminy
Uhlovodíkový zbytek – (číslo)-amin (+ násobící předpony di, tri, …)
Sekundární aminy
Symetrické – stejně jako primární, s předponami di, tri, …
Nesymetrické – zbytky se abecedně seřadí a druhý se dá do závorky
Terciální aminy
Symetrické – stejně jako primární, s předponami di, tri, …
Nesymetrické – zbytky se abecedně seřadí a prostřední se dá do závorky
Fyzikální vlastnosti
Nejnižší aminy jsou plyny zapáchající po amoniaku, rozpustné ve vodě
Vyšší jsou alifatické a aromatické kapalné
Aminy od kondenzovaných uhlovodíků jsou pevné a bez zápachu
Čím vyšší molekulová hmotnost, tím méně rozpustné
Chemické vlastnosti
Dusík má volný elektronový pár, díky čemuž mají aminy zásaditý charakter (vážou H+) a nukleofilní charakter (donory elektronů)
U aromatických aminů +M efekt – volný elektronový pár je vtahován do jádra a snižuje se schopnost atomu přijmout proton
NH2 je substituent I. řádu – zvyšuje elektronovou hustotu v polohách ortho a para
Typické reakce aminů
Vznik amoniakových solí [R-NH3]+
Diazotace – vznik diazoninových solí [Ar – N = N]+
Kopulace – vznik azosloučenin [Ar – N = Ar]
Významné aminy
Anilin – jedovatá kapalina, výroba barviv, léčiv, výbušnin
Methylamin – k výrobě metamfetaminu
Metamfetamin – pervitin, povzbuzující látka během 2. světové války, léčba ADHD
Organokovové sloučeniny
V uhlovodíkovém řetězci obsahují atom kovu → vazba C-kov
Některé jsou prudce jedovaté, samozápalné
Kov bývá elektropozitivnější → +I efekt
Zástupci
Grignarova činidla RMgX – obsahují Mg, organická syntéza
Tetraethylplumban (tetraethylolovo) – antidetonační přísada v nezinech, dnes zakázána
Heterocyklické sloučeniny
Cyklické deriváty uhlovodíků, které v kruhu mají 1 a více heteroatomů (atomů jiných prvků – nejčastěji O, S, N)
Výskyt a význam – součást složitých struktur v rostlinných a živočišných organismech (sacharidy, aminokyseliny, vitaminy, alkoholy, alkaloidy, nukleové kyseliny, …), jejich zdroj je také ropa
Názvosloví – heteroatom má číslo 1, musí mít co nejnižší čísla), je-li více různých heteroatomů, priorita je O > S > N, u některých heterocyklů je specifické číslování, zejména u bicyklických
Vlastnosti
pokud mají konjugovaný systém vazeb, mají vlastnosti podobné arenům
u pětičlenných cyklů se do konjugace zapojuje i volný elektronový pár heteroatomu (vlastnosti jako benzen)
u šestičlenných cyklů se volný elektronový pár heteroatomu do cyklu nezapojuje – jsou zásaditější a polárnější
Reaktivita – zejména s pí elektrony jako u arenů