Protokol Fotochemické reakce

Fotochemické reakce

Modrá baňka

Cíl práce:

Cílem bylo provést jednoduchý pokus, při kterém se daný roztok odbarví na základě redoxních reakcí.

Pomůcky:

• Erlenmeyerova baňka

• Kapátko

Chemikálie:

• Hydroxid draselný

• Glukosa

• Methylenová modř

Postup:

1. Do Erlenmeyerovy baňky nalijeme 300 ml destilované vody

2. Přidáme 8 g hydroxidu draselného (před dalším krokem dbáme na jeho úplné rozpuštění)

3. Dále přidáme 10 g glukosy a 6 kapek methylenové modři.

4. Baňku zazátkujeme a odložíme.

Pozorování:

• Po přidání 6 kapek methylenové modři se roztok obarvil do modré barvy.

• Asi po minutě, kdy jsme s baňkou nehýbali, se roztok odbarvil.

• Po opětovném zatřesení jsme znovu pozorovali změnu barvy zpět na modrou.

Závěr:

Úspěšně jsme pozorovali odbarvení roztoku a jeho následné znovu zabarvení. V baňce při odbarvení došlo k redukci methylenové modři glukosou. Při znovu zabarvení se modř oxidovala díky kyslíku, který se po protřepání dostal z vrchu baňku do roztoku. Pokus by tedy šel opakovat do té doby, než by spotřeboval kyslík či glukóza.

Fotochemická redukce thioninu

Cíl práce:

Cílem bylo provést pokus velmi podobný předchozímu pokusu. Tento pokus je ovšem proveden na základě fotochemické reakce.

Pomůcky:

• Kádinka

• Lampičky od mikroskopu

Chemikálie:

• Kyselina sírová

• Heptahydrát síranu železnatého (zelená skalice)

• Thionin

Postup:

1. V kádince připravíme roztok smícháním 2 ml 3M kyseliny sírové, 0,4 g zelené skalice a 2 ml 1mM.

2. Roztok doplníme destilovanou vodou do 100 ml.

3. Na roztok posvítíme silným viditelným světlem, abychom spustili reakci (jako zdroj světla jsme konkrétně použili lampičky od mikroskopu)

4. Po odbarvení kádinku umístíme na temné místo, aby se roztok znovu obarvil.

Pozorování:

• Po namíchání měl roztok modrou barvu

• Po posvícení silným světlem se roztok skoro okamžitě odbarvil

• Asi po minutě na tmavém místě roztok znovu nabyl svoji prvotní modrou barvu.

• Při opakování pokusu se nám povedlo posvítit jen na část roztoku. Vznikl tak odbarvený pruh roztoku uprostřed kádinky s modrými stranami (odbarvila se jen ta část, kam svítilo světlo).

Otázky a úkoly:

1. Obě barviva mají strukturu velmi podobnou. Methylenová modř se liší tím, že má o čtyři methylenové skupiny navíc a na atomu síry je navázaný chlor.

2. Železnaté ionty redukují thionin.

3. Methylová modř se používá jako antiparazitární léčivo v akvaristice. Thionin se může používat při kvantitativním barvení DNA.

Závěr:

I tento experiment jsme dokázali úspěšně provést a pozorovat. Roztok thioninu, kyseliny sírové a heptahydrátu síranu železnatého se po kontaktu se světlem odbarvil z původní modré barvy. Stalo se tak díky fotochemické redukci thioninu železnatými ionty.

Fotodimerace anthracenu

Cíl práce:

Cílem práce bylo pozorovat dimeraci anthracenu, pomocí ozáření UV zářením.