Stavba atomu

• pozn.: chemické vlastnosti prvků ovlivňují především ty elektrony, které mají nejvyšší energii  leží v posledním zaplňovaném orbitalu  valenční elektrony (u nepřechodných prvků = I. – VIII. A skupina, je jejich počet roven číslu skupiny v níž je prvek umístěn)

  1. Hundovo pravidlo

• týká se degenerovaných orbitalů = orbitaly stejného tvaru a energie  shodují se v hlavním a vedlejší kvantovém čísle, leží ve stejné slupce

• v degenerovaných orbitalech vznikají elektronové páry teprve po zaplnění každého orbitalu jedním elektronem; všechny nespárované elektrony v těchto orbitalech mají stejný spin

ZNÁZORNĚNÍ ORBITALŮ (a ELEKTRONŮ v nich)

1. prostorovými tvary

   • orbital s … koule

   • orbital p … prostorová osmička

• zaujímá polohy: 2px, 2py, 2pz … indexy říkají, do kterého směru osy je osmička orientovaná

  • orbital d … prostorové osmičky orientované v rovinách os

• zaujímají polohy: 3dxy, 3dxz, 3dyz, 3d x2 – y2, 3d z2

1. pomocí rámečků

• rámeček představuje orbital

• jednotlivé rámečky jsou rozděleny na tolik políček, kolik prostorových orientací (poloh) může daný orbital zaujmout (dáno magnetickým kvantovým číslem)

orbital typu s může zaujmout jednu polohu

orbital typu p může zaujmout tři polohy

orbital typu d může zaujmout pět poloh

orbital typu f může zaujmout sedm poloh

• orbital charakterizovaný kvantovým číslem n = 1  l = 0(s) zapíšeme 1s

znázorňuje se

• orbitaly charakterizované kvantovým číslem n = 2  l = 1(p) zapíšeme 2p

znázorňuje se

• orbitaly charakterizované kvantovým číslem n = 3  l = 2(d) zapíšeme 3d

znázorňuje se

• orbitaly charakterizované kvantovým číslem n = 4  l = 3(f) zapíšeme 4f

znázorňuje se

• počet elektronů v orbitalu zapisujeme jako index k symbolu orbitalu (s, p, d, f) a do políček znázorňujeme šipkami (↑↓)

• např.

• 1 elektron v orbitalu 2s zapíšeme 2s1

znázorňuje se

• 5 elektronů v orbitalech 2p zapíšeme 2p5

znázorňuje se

Základní & excitovaný stav atomu

• základní stav atomu = stav atomu o nejnižší energii; uvažuje se zde pouze energie elektronu v obalu

• ostatní energetické stavy (vyšší) jsou stavy excitované (vzbuzené)

• dojde k nim tehdy, pokud atomům dodáme energii (např. zahřátím, ozařováním …)  elektrony z orbitalu s nižší energií excitují („přeskočí“; jsou vybuzeny) do orbitalu s energií vyšší

• excitované stavy, které mají vliv na vaznost atomu vznikají „roztržením elektronového páru“ a excitací („přeskočením“) jednoho elektronu do nejbližšího prázdného orbitalu

• může nastat první, druhý, třetí … excitovaný stav (záleží na množství elektronových páru)

• při dodání dostatečné energie atomu, může dojít k odtržení elektronu od atomu  vzniká kationt

IONIZAČNÍ ENERGIE … I