STAVBA ATOMU, VÝVOJ NÁZORŮ, VLASTNOSTI ATOMOVÉHO JÁDRA, RADIOAKTIVITA, IZOTOPY

1

1. STAVBA ATOMU, VÝVOJ NÁZORŮ, VLASTNOSTI ATOMOVÉHO

JÁDRA, RADIOAKTIVITA, IZOTOPY

− ATOM:

o Základní stavební částice všech láteko 5. století př. n. l. – DÉMOKRITOS, LEUKIPPOS → látky jsou složeny

z nepatrných, nedělitelných částeček – atomů (atomos = nedělitelný)

o Počátek 19. století – J. DALTON zformuloval atomovou teorii:

▪ Prvky jsou složeny z malých částic – atomů, atomy jednoho prvku jsou

stejné, atomy různých prvků se liší vlastnostmi

▪ Při chemických reakcích dochází ke spojování, oddělování a

přeskupování atomů, atomy při nich nevznikají, nemizí a ani se nemění
na atomy jiných prvků (zákon zachování hmotnosti)

▪ Spojováním atomů dvou nebo více prvků vznikají nové látky –

chemické sloučeniny (zákon o zachování poměrů slučovacích)

▪ V určité sloučenině připadá na jeden atom jednoho prvku vždy stejný

počet atomů jiného prvku

o Dnes víme, že atomy mají svou vnitřní strukturu – tvoří je kladně nabité jádro

a záporně nabitý elektronový obal

o Konec 19. století – JOSEPH THOMSON – prokázal existenci elektronu a

následně protonu, protože se atom chová neutrálně – na základě výzkumu
sestavil pudinkový model atomu (kladně nabitá koule, uvnitř které jsou
záporně nabité elektrony)

o 20. století – JAMES CHADWICK – objev neutronu,

ERNEST RUTHERFORD – navrhl planetární model, ve kterém elektrony v
atomovém obalu obíhají atomové jádro po blíže neurčených kružnicích
NIELS BOHR – navrhl Bohrův model atomu, ve kterém elektrony mohou
obíhat v obalu pouze po kružnicích určitého poloměru, tzv. stacionárních
drahách, s určitou konstantní energií

o Další výzkum ukázal, že chování elektronů není možné popsat klasickou

mechanikou, a proto vznikl kvantově mechanický model atomu

▪ Vychází z kvantové mechaniky, která elektronům přiřazuje vlastnosti

částic i vlnění (duální charakter)

▪ Podle Heisenbergova principu neurčitosti nelze současně přesně určit

polohu a hybnost elektronů

− ATOMOVÉ JÁDRO:

o Jádro atomu se skládá:

▪ Z protonů p+ - částic s kladným nábojem, jejichž počet v jádře udává

protonové číslo Z

▪ Z neutronů n0 – částic bez náboje, jejichž počet v jádře udává

neutronové číslo N

o Protony a neutrony nazýváme nukleony, jejichž počet v jádře udává

nukleonové číslo A, pro které platí: N + Z = A

2

o Např. atom kyslíku − 8

16O má 8 protonů, 8 neutronů a 16 nukleonů

o Hmotnost protonu je přibližně 1,674 x 10-27 kgo Látky složené z atomů, jejíchž jádra mají stejné protonové číslo, stejné

neutronové číslo, a tedy stejné nukleonové číslo, se nazývají NUKLIDY

o Atomy se stejným počtem protonů, ale s různým počtem neutronů se nazývají

IZOTOPY

− RADIOAKTIVITA:

o Samovolný proces přeměny jader nestabilních nuklidů (radionuklidů) na