Zahřívání, chlazení, žíhání
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ZAHŘÍVÁNÍ, CHLAZENÍ, ŽÍHÁNÍ
ZAHŘÍVÁNÍ- urychluje chemické reakce
- umožňuje změny skupenství (pevné – polotuhé – kapalné)
- zvyšuje rozpustnost látek
PŘÍMÉ ZAHŘÍVÁNÍ- využívají se plynové kahany, plynové nebo elektrické vařiče nebo infrazářiče
- nejčastěji se provádí přímý ohřev materiálu ve skleněných zkumavkách, porcelánových nebo
kovových kelímcích, které se umístí na porcelánový triangl v kovovém stojanu
- pokud se zahřívají kapaliny v baňce, vkládá se mezi plamen a baňku síťka, která rozloží tepelnou
zátěž na celou plochu dna
KAHANY- v laboratoři se nejčastěji používají 3 typy plynových kahanů: Bunsenův kahan, Tecluho kahan,
Meckerův kahan
DRUHY PLAMENE- při zapálení a omezeném přívodu vzduchu hoří kahan svítivým plamenem, který má plápolavý
charakter a nižší teplotu, předměty se v něm osazují uhlíkem, protože nedochází k dokonalému
spalování plynu
- když zvýšíme přívod vzduchu, začne kahan hořet nesvítivým plamenem, u kterého princip hoření
spočívá v tom, že plyn proudící do trubice kahanu strhává otvory v objímce vzduch, mísí se
kyslíkem v něm obsaženým a spaluje ho
- nesvítivý plamen má kuželovitý tvar, slabě modrofialovou barvu a hoří syčivým zvukem
- má vyšší teplotu, je vhodný při práci se sklem (ohřívání látek ve zkumavkách, kádinkách při
žíhání)
- v nesvítivém plamenu můžeme rozlišit 3 tepelné zony:
1) vnitřní modrozelená zona = 300-500 stupňů Celsia
2) střední jasněmodrá zona = až 1560 stupňů Celsia (dokonalé zpalování plynu)
3) vyšší modrofialová zona = přes 1500 stupňů Celsia
OSTATNÍ PROSTŘEDKY PRO PŘÍMÉ ZAHŘÍVÁNÍ- elektrické vařiče: teplota se zvyšuje pomalu a má velkou setrvačnost
- plynové vařiče: práce s nimi vyžaduje podobnou opatrnost jako práce s kahany
- infračervené lampy: tvořeny žárovkou, produkující záření v infračervené oblasti, max. Teplota 400
stupňů Celsia
NEPŘÍMÉ ZAHŘÍVÁNÍ- používá se u látek, které nelze zahřívat přímo
- jde o organické rozpouštědla a hořlaviny
- sloučeniny, které podléhají rozkladu
- princip: mezi zdroj tepla a zahřívanou látku je vloženo prostředí, které přenáší teplo
VODNÍ LÁZNĚ- lázeň je naplněna destilovanou vodou
- jsou elektricky vyhřívané a mají zabudovaný termostat pro kontrolu teploty
- používají se k zahřívání látek až do teploty varu,při zahřívání je vždy nutné nastavit teplotu lázně
o 10 – 30 stupňů vyšší, protože dochází k tepelným ztrátám
OLEJOVÉ LÁZNĚ- vhodné k zahřívání na teploty 100 – 250 stupňů Celsia
- jako náplň se nejčastěji používá minerální nebo ložiskový olej
- dbáme na to, aby do horkého oleje nevnikla voda a nedošlo ke vzkypění oleje a jeho vystříknutí
- neustále kontrolujeme teplotu teploměrem
PÍSKOVÉ LÁZNĚ- slouží k zahřívání na vyšší teploty
- nádoba s látkou se vkládá do vrstvy jemného křemičitého písku