11. 14 skupina PSP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Cín je stříbrolesklý tažný kov, který se dá válcovat na tenko fólii-staniol. Je odolný proti vodě, kyselinám i zásadám. Používá se jako nezávadná kov pro styk s potravinami (pokování vnitřního povrchu konzerv) a největší podíl cínu se využívá k výrobě pájek. Využívá se také k výrobě slitin, např. bronzu. Pocínováním se chrání méně odolné kovy proti korozi, protože cín je na vzduchu stálý.
Olovo je těžký kujný kov. Užívá se do slitin na ochranné štíty proti ionizujícímu záření (u rentgenových přístrojů v jaderné technice) a v akumulátorech. Na vzduchu se pokrývá oxidem olovnatým (chrání ho před další oxidací).
Olovo a jeho sloučeniny jsou silně toxické. Olovo se absorbuje nejen plícemi, ale i kůží. Olovo se v organismu kumuluje a ukládá v mozkové tkáni a v periferních nervech.
Krystalické a amorfní formy uhlíku a jejich využití
Obě formy čistého uhlíku- grafit a diamant- mají různé uspořádání krystalové mřížky (=alotropické modifikace), a proto mají velice odlišné vlastnosti.
Diamant má polymerní strukturu. Atomy uhlíku jsou spojeny do pravidelných tetraedrů. Každý atom uhlíku tvoří čtyři kovalentní vazby, které jsou stejně pevné. Proto má vysokou tvrdost- je to nejtvrdší přírodní látka. Diamant je průhledná, nevede elektrický proud a má vysoký bod tání. Slouží k obrábění tvrdých materiálů, do vrtných hlavic a do šperkařství.
Grafit má vrstevnatou strukturu. Atomy uhlíku tvoří šestiúhelníky ve vrstvách. Každý atom uhlíku tvoří tři pevné kovalentní vazby a má jeden delokalizovaný elektron. Vazby mezi vrstvami jsou slabé, proto je grafit měkký (patří mezi nejměkčí minerály). Grafit vede elektrický proud a na rozdíl od diamantu je neprůhledný. Používá se k výrobě elektrod, tužek, moderátorů pro jaderné redaktory nebo tavících kelímků.
Další alotropickou modifikací uhlíku jsou fullereny. Nejznámějším fullerenem je molekula C60, která připomíná fotbalový míč, kde se střídají šestiuhlíkaté a pětiuhlíkaté cykly.
Sloučeniny těchto prvků
Uhlík
Karbidy jsou binární bezkyslíkaté sloučeniny uhlíku s prvky, které mají malou elektronegativitu (kovy, bor, křemík).
Karbid vápenatý (CaC2) acetylid se používá k výrobě acetylenu (ethyn).
CaC2+2H2O Ca(OH)2+HC CH (ethyn)
Karbid křemičitý (SiC) a karbid boru (B4C) jsou velmi tvrdé látky používané k vrtání a broušení (např. v zubním lékařství)
Oxid uhelnatý (CO) vzniká nedokonalým spalováním uhlíku. Je součástí výfukových plynů spalovacích motorů a znečišťuje životní prostředí. Je prudce jedovatý a velmi nebezpečný, protože je to plyn bez chuti a bez zápachu. Váže se na hemoglobin a vzniká karbonylhemoglobin. Tím hemoglobin ztrácí schopnost vázat kyslík a přenášet ho do tkání. Oxid uhelnatý hoří na oxid uhličitý.