14. NENASYCENÉ A NASYCENÉ UHLOVODÍKY
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Názvosloví:
Základem systematického názvu každého alkanu je nejdelší uhlíkový řetězec- hydridový základ. U alkanů mají tyto základy příponu –an. Je-li jím např. řetězec osmičlenný, je základem názvu oktan, jednočlenný … Pokud jsou k tomuto řetězci připojeny substituenty, jimiž jsou u alkanů alkyny, musíme udat jejich počet a polohu. Řetězec číslujeme od toho konce, aby soubor čísel vyznačující polohu uhlovodíkových zbytků, tzv. lokantů, měl co nejmenší číslo. Pokud je k hydridovému základu připojeno několik stejných substituentů, vyznačíme jejich přítomnost násobnými předponami (di-, tri-). Názvy alkylů umístíme před základ názvu v abecedním pořadí.
4-ethyl-2,6-dimethyloktan
Základem systematického názvu alkenů je název alkanu, odpovídající nejdelšímu uhlíkatému řetězci , obsahujícímu dvojnou vazbu, ale místo přípony –an má příponu –en. U nejnižších členů homologické řady se často používá přípona –ylen (methylen, etylen). Čísluje se nejdelší řetězec tak, aby dvojná vazba měla co nejnižší lokant a to i přednostně před uhlovodíkovými zbytky.
3-vinylpenta-1,3-dien
Důležité uhlovodíkové zbytky obsahující dvojnou vazbu jsou vinyl=ethenyl a allyl:
Vinyl Allyl
Systematické názvy alkynů se tvoří stejně jako u alkenů s tím rozdílem, že mají příponu –yn. Nejnižší člen homologické řady alkynů má triviální název acetylen:
Fyzikální a chemické vlastnosti (a základní charakteristika):
Alkany
První čtyři členy homologické řady alkanů jsou plyny, další kapaliny, od C16 jsou tuhé. Ve vodě jsou nerozpustné, bezbarvé a lehčí než voda. Jsou vzájemně neomezitelně rozpustné a dobře se rozpouštějí v nepolárních rozpouštědlech (benzen, ether…).
Alkeny
Fyzikálními vlastnostmi se alkeny podobají alkanům.
Alkyny
Alkyny jsou podobné jak alkanům tak alkenů s rozdílem, že jejich rozpustnost ve vodě je větší.
Řetězové izomery alkanů a geometrické izomery alkenů:
Izomerie je jev, kdy stejnému souhrnnému vzorci odpovídá několik sloučenin o různých strukturách, tedy izomerů. Liší-li se dva izomery v posloupnosti řazení molekule, mluvíme o izomerech konstitučních. Pod konstituční izomerii řadíme izomerii polohovou, skupinovou (funkčních skupin), tautomerii (lišící se polohou vodíků a dvojné vazby) a řetězcovou izomerii, což jsou například dva alkany C4H10 a to butan a isobutan:
U alkenů se setkáváme s izomerií geometrickou. Tu řadíme mezi konfigurační izomerii, která se liší pouze prostorovým uspořádáním. Patří sem také optická izomerie.
Jsou-li na každém z uhlíkových atomů dvojné vazby dva rozdílné ligandy, musí existovat dva prostorově odlišné konfigurační izomery, nazývané cis a trans.
U izomerů cis leží stejné ligandy u sebe, i izomerů trans jsou vzdálenější (protilehlé).
Příprava ethenu a ethynu: