3. CHEMICKÁ VAZBA

Pro iontové sloučeniny je charakteristické, že v pevném stavu tvoří iontové krystaly. Mají vysoké teploty tání (až 2000C), protože v iontových krystalech jsou mezi ionty silné přitažlivé síly. K narušení krystalové struktury je nutná vysoká teplota. Jsou velmi dobře rozpustné ve vodě. V pevném stavu jsou elektricky nevodivé. Jejich roztoky a taveniny ale elektrický proud vedou, protože v nich jsou přítomny volné ionty.

KOVOVÁ VAZBA

Vzniká mezi atomy kovu v tuhém stavu a je způsobena elektrostatickou přitažlivostí kationtů kovů a volně se pohybujících valenčních elektronů. Každý atom ve struktuře kovu je obklopen větším počtem atomů, než je počet jeho valenčních elektronů, které se podílejí na vzniku vazeb. Elektrony se tak mohou volně pohybovat kolem kationtů kovu rozmístěných v pravidelné mřížce – jsou delokalizované.

MEZIMOLEKULOVÉ SÍLY (NEVAZBENÉ INTERAKCE)

Mezimolekulové síly jsou přitažlivé síly, které existují mezi kovalentními molekulami.

Van der Waalsovy síly: J.D. van der Waals zjistil, že i mezi nepolárními molekulami existují slabé přitažlivé síly mezi dočasnými dipóly, které vznikají při pohybu elektronů kolem jader. Tyto vazby jsou velmi slabé.

Interakce dipól-dipól a dipól-ion: K této interakci dochází například při rozpuštění polárních iontů v polárních rozpouštědlech. Tato interakce se nazývá obecně solvatace. V případě, že je rozpouštědlem voda, mluvíme o hydrataci. Molekuly rozpuštěn tvoří kolem polárních molekul nebo iontů solvatační (hydratační) obal

Vodíková vazba (vodíkový můstek): je to nejsilnější nevazebná interakce. Vyskytuje se u sloučenin vodíku s flourem (F), kyslíkem (o) a dusíkem (N). V těchto vazbách je vazba silně polární a vazebný elektronový pár je proto značně posunut k elektronegativnějšímu atomu. Vodíkové můstky ovlivňují fyzikální vlastnosti látek: zvyšují teplotu varu, zvyšují viskozitu kapalina mají vliv na rozpustnost látek- kovalentní sloučeniny se rozpouštějí ve vodě, mohou-li s ní tvořit vodíkové můstky.

VAZNOST ATOMU se definuje jako počet kovalentních vazeb, které z něho v dané sloučenině vycházejí. Vaznost atomu závisí na stavbě jeho elektronového obalu. Některé atomy mají stejnou vaznost: atom vodíku je vždy jednovazný, atom flouru je také jednovazný, atom kyslíku je obvykle dvojvazný. Uhlík v organických sloučeninách je vždy čtyřvazný. Vaznost stejného prvku může být v různých sloučeninách různá. Příklad: V molekule amoniaku je atom dusíku trojvazný, v kationu NH4+ je čytřvazný.

TVARY MOLEKUL

Iontová vazba je založena na elektrostatickém přitahováni opačně nabitých iontů. Elektrické pole kolem iontů je symetrické a proto nemá iontová vazba žádný určitý směr.

Kovalentní vazba má směr, který určuje spojnice jader vázaných atomů. Úhel, který spolu svírají dvě vazby, které vycházejí ze stejného atomu, se nazývá vazebný úhel.