Svalová Soustava

Nervy:

Nerv vstupuje do svalového bříška společně s tepnou, větví se v perimysiu mezi svalovými vlákny.

Svalový nerv:

• Motorický: přivádí z CNS vzruchy do svalu a vyvolávají kontrakci,

  • ve svalech jsou zakončeny tzv. motorickými ploténkami na jednotlivých svalových vláknech,

  • jedna svalová buňka inervuje více svalových vláken, které tvoří jednu tzv. motorickou jednotku

  • počet svalových vláken které tvoří svalovou jednotku je různý dle toho, jak jemný pohyb vykonává daný sval (okohybné svaly)

• Senzitivní: vedou vzruchy do centr. nervstva od nervosvalových vřetének

  • U velkých svalů je jich třeba několik desítek až stovek

  • Nervové vřeténko se skládá z 5-10 svalových vláken, která jsou pokryta vazivovým pouzdrem

  • Slouží k vnímání těla, napětí a zatížení svalů, určování správné polohy těla při klidu či pohybu

• Autonomní:

  • Zajišťují inervaci hladké svaloviny cév

  • Regulují průtok krve svalem v závislosti na jeho funkční aktivitě

Svalová šlacha je velmi pevná a nepodléhá únavě, složena z hustého kolagenního vaziva a vlákna jsou uspořádána do snopců. V místech, kde jsou šlachy více namáhány, vznikají sezamské uzly – plsťovitá struktura a je doplněna chrupavkovou hmotou. Aponeurózy mají podobnou stavbu jak oblé šlachy – jsou placaté. Nervy se nachází i ve šlachách v podobě šlachových vřetének – slouží k vnímání napětí a zatížení šlachy. Krevní zásobení šlachy je velmi chudé.

Tvar, struktura = funkce

Podle tvaru se rozlišují svaly dlouhé, krátké, ploché a kruhové. Dlouhé svaly – především na končetinách, kde vykonávají pohyby velkého rozsahu. Krátké svaly vykonávají pohyby malého rozsahu. Ploché svaly – na hrudníku a břiše, kde jsou rozprostřeny do šířky. Kruhové svaly – obvodu tělních otvorů.

Rozlišujeme tři části svalu – hlava, bříško a ocas. Hlava svalu tvoří svalový odstup, při činnosti svalu se nepohybuje. Svalový ocas se připojuje ke kostře v místě svalového úponu – některé svaly mají více hlav – svaly se pak označují jako dvouhlavé, trojhlavé, čtyřhlavé atd. Dále se svaly rozdělují na jednozpeřený, dvouzpeřený a mnohozpeřený sval.

Svaly rozlišujeme podle pohybů na ohybače, natahovače, přitahovače, svěrače a rozvěrače. Pohyb je ovládán minimálně dvěma svaly, častěji dvěma skupinami s opačným účinkem, tyto svaly nazýváme – Antagonisté. Synergisty se v činnosti doplňují. V klidové poloze je ovšem sval v určitém napětí, tomuto se říká klidové napětí svalu – svalový tonus.

Čím jemnější svalové vlákna tím chutnější a dražší maso.

Pomocné svalové orgány:

Usnadňující svalovou činnost a patří k zde svalové povázky, mazové váčky a šlachové pochvy.

• Povázky – různě silné blány z kolagenního vaziva, obalují jednotlivé svaly a celé svalové skupiny, také zajišťují správnou polohu vzhledem ke kostem a kloubům. Tvoří kluzké plochy, které usnadňují jemné posuny svalů

• Mazové váčky – jsou zploštělé měchýřkovité útvary většinou protáhlého tvaru, jejich stěna má podobné složení jako kloubní pouzdro. Podkládají svaly a jejich šlachy, někdy i povázky a kůži v místech, kde přecházejí přes kostní hrbolky a výstupy. Snižují tření a usnadňují klouzavý pohyb svalů a šlach vůči podložce.

• Šlachové pochvy – mazové váčky dokola obalující šlachy na delším úseku. Nachází se hlavně na končetinách.