13.Realismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
próza po vyhnanství
Zápisky z mrtvého domu (1862)
vylíčil zde své zkušenosti z vyhnanství na Sibiři, trestanecké práce, zábavy i nelítostné bití delikventů
Zápisky z podzemí (1864)
Zločin a trest (1866)
Základním motivem příběhu je vražda, kterou spáchal petrohradský student Rodin Raskolnikov. Přestože patří k jeho vlastnostem dobromyslnost a čestná povaha, zcela chladnokrevně a z realistických důvodů zabije starou lichvářku kvůli penězům. Náhodou se zde objeví její sestra, které proto připravil stejný osud. Po smrti žen následuje policejní pátrání. Vyšetřovatel tuší, že vrahem je Raskolnikov, ale nemůže mu vinu dokázat. Ten mezitím propadá strachu. Policie pak zatkne člověka, jenž se k činu sám přizná. Raskolnikov se seznamuje s prostitukou Soňou. Toto povolání musela vykonávat, aby uživila sebe a matku. Student jí řekne o své vině při vraždě. Soňa jej přesvědčí , aby se přiznal. Sonina láska Raskolnikova posílí a dopomůže mu k přiznání. Rodion je pak odsouzen k osmi letem práce na Sibiři, kam jej Soňa doprovází. Svou láskou z něho dokáže vytvořit nového, lepšího člověka.
Idiot (1868), Běsi (1872)
Bratři Karamazovi (1880)
V románu Dostojevskij představuje statkáře Fjodora Pavloviče Karamazova, otce čtyř synů. Karamazov disponuje těmi nejhoršími lidskými vlastnostmi, a proto jej jeho vlastní synové hluboce nenávidí. Ze dvou manželství má Karamazov citlivého a duševně nestálého Dmitrije, racionalistického Ivana a hloubavého Aljošu. Zlý Smerďakov, který otce nenávidí nejvíce, pochází z nemanželského vztahu se služkou Jelizavetou Smrdutou. Tento nevlastní syn Karamazova zabije. Po svém strašném činu však dostane epileptický záchvat a z vraždy je obviněn Dmitrij. Ten se obvinění nevzpírá a odchází na Sibiř se svou milou Grušeňkou, o kterou se podle něho otec také pokoušel. Smerďakov se sice přizná Ivanovi z vraždy, ale spáchá pak sebevraždu. Ivana se zmocní duševní choroba a u soudu jeho výpovědi nikdo neuvěří. V románu vystupuje ještě postava řeholníka Zosima, který duchovně působí na nábožensky založeného Aljošu. Po Zosimově smrti Aljoša odchází do kláštera, aby pokračoval v jeho myšlenkách a dále je rozvíjel.
Anglie
Thomas Hardy (1840-1928)
nelítostný kritik společnosti
postavy většinou podléhají v zápase s přírodními silami nebo se společenskou zaostalostí
Tess z d´Ubervillů
Starosta casterbridgeský
Neblahý Juda
Německo
Gerhard Hauptmann (1862-1946)
jeho dramata z konce století se vesměs dotýkají závažné společenské tematiky
Tkalci (1892; o povstání slezských tkalců v roce 1844)
Florian Geyer (1896; o selské válce z roku 1525)
pozdější dramata jsou syntézou společenskohistorické tematiky s básnickou symbolikou
Potopený zvon (1896)
Polsko
Gabriela Zapolská
Morálka paní Dulské