Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




16. Bylo nás pět

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (73,78 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Bylo nás pět Autor:Karel Poláček Nakladatelství:Fortuna Libri Rok vydání: 2016 (napsal před odchodem do Terezína, první vydání vyšlo 1946) Literární druh:epika, próza Literární žánr:humoristický román Karel Poláček(1892 – 1945) český spisovatel, novinář, prozaikjeden z největších humoristůnarodil se v Rychnově nad Kněžnou v židovské rodiněstudoval gymnázium, následně právnickou fakultu Karlovy univerzityv roce 1914 narukoval na frontubyl členem kruhu pátečníkůvliv na něj měli bratři Čapkové začal se věnovat novinařině a literatuřezahynul v koncentračním táboře v Osvětiminení úplně znám rok úmrtí, možná zahynul na pochodu při vstupní selekci do Osvětimi nebo pozdějibyl vynikající vypravěčpsal články a sloupky pro Lidové novinyuměl dokonale parodovat hloupost a frázovitost maloměšťáků PLÁN TÉMATICKÝ Hlavní téma: konfrontace světa dospělých se světem dětí, ukazuje problémy maloměsta, idylické vzpomínání na dětství v kontrastu se současností (rasové problémy), humorný obraz klukovských dobrodružství Motiv: vztahy mezi lidmizávistpokrytectvípitomost maloměstarošťáctvítajné láskykamarádstvíživot na vesnicidětské sny Časoprostor:doba autorova dětství,přelom 19. a 20. století, místo Rychnov nad Kněžnou PLÁN KOMPOZIČNÍ Kompoziční výstavba: - chronologická kompozice (od jara do zimy) - kniha není dělena na kapitoly, pouze na graficky vyznačené úseky -1. část epizody volně řazené -2. část sen kluka s horečkou, vyvolá to návštěva cirkusu Veršová výstavba: - není - pouze na konci úryvek písně Já jsem z Kutné Hory PLÁN JAZYKOVÝ Vypravěč / lyrický subjekt:ich forma Vyprávěcí způsoby / typy promluv: častá přímá řeči nepřímá řečdialogy Postavy: Péťa Bajza – hravý a živý kluk – rošťák, rád středem pozornosti – má bujnou představivost – vypravěč – syn obchodníka – snaží se být chytrý – nerad poslouchá své rodiče Antonín Bejval – nejlepší přítel Petra – syn řemeslníka – proslulý vynálezce – vymyslel mnoho lumpáren – jako jediný má kolo, je lakomý Čeněk Jirsák – sepisuje hříchy ke svaté zpovědi, je to pánbíčkář – kamarád/nekamarád – má přezdívku Krakonoš – otec je Krejčí Éda Kémlink – má psa Pajdu – je chytrý – otec pracuje na daňovém úřadu (berňák) – je vážený „Pepek“ Zilvar z chudobince – představuje nejnižší vrstvu – mluví jako dlaždič – je statečný, odvážný, rozumný – bydlí se svým (jednonohým) otcem – zachraňuje lidem životy – žebrá a kouří Otakárek – kluk z bohaté rodiny – má vychovatelku – rád by se kamarádil s ostatními chlapci – kvůli vychovatelce nemůže Eva Svobodová – Petrova kamarádka – chce chodit na výpravy s chlapci, uplácí je cukrátky – rodiče vlastní cukrárnu rodiče Bajzovi – tatínek přísný a laskavý, pro Petra vzor, obchodník (vlastní koloniál) – maminka hodná a rozumná žena Kristýna – služka v rodině Bajzových – bláznivá, všemu se směje – veselá a rozverná – často se škádlí s Péťou – má přezdívku Rampepurda (pochází z Rampuše) pan Fajst – milovník starých mravů – kontroluje, jestli hoši zdraví – nadává na mládež Vařekovi – příbuzní Bajzových – lakomci, jsou závistiví – hodně vyniká maloměšťactví Jazykové prostředky (a jejich funkce) / řeč: - úžasné jazykové zpracování = jazykové mistrovství - komika textu spočívá v tom, že P´ta se snaží psát spisovně, ale mísí slova knižní, archaická, hovorová - hovorový jazyk - dětská mluva - knižní mluva – pravili jsme, načež, pročež - expresivní výrazy – kulit, vočadla - obecná čeština - nářečí – prauda, kořalka, doučata - mnoho germanismů – šamstr = nápadník, kvelb - francouzská mluva – vychovatelka Otakárka - archaismy - chlapecký slang – „Ty kluku špatná!“, „To není prauda pane Fajst!“ - někdy až vulgarismy - školská mluva (příjmení a pak jméno) - humorné prvky chlapecké mluvy (špatný slovosled) - kostrbaté větné konstrukce - zkomolená slova – piliár, cikáro - stereotypy ve způsobu řeči – Šel jsem do školy. - nespisovnost – brejle - personifikace – psové kradli Tropy a figury a jejich funkce: – Ukázka textu: My jsme se divili a pravili jsme: „Nehoupej nás,“ ale Éda se dušoval, že je to prauda. A pravil, že jednou šel pan Fajst kolem Štverákova krámu a právě se natrefil k tomu, že ti dva psové kradli, a pravil: „Tohle je mi pěkná věc.“ Načež šel ihned ke Kemlinkom a pravil, pěkné věci jsem viděl, pane Kemlink. Pan Kemlink pravil: „To není prauda, pane Fajst, náš Pajda není takový, aby kradl, to by vypadalo, že mu nedáme najíst.“ Ale pan Fajst jináč nedal, pročež mu pan Kemlink pravil, že pan Fajst závidí psům buřty, jelikož by je nejraději sežral sám. Pan Fajst děsně zčervenal a pravil: „To mám za svou dobrou vůli,“ a šel pryč. A tak jsme šli a porád si povídali a Pajda věděl, že mluvíme o něm, a skákal a silně štěkal a točil se dokola a my šli k Jirsákom. Pan Jirsák měl brejle a šil čepice a pravil: „Pěkně vítám, mladí páni!“ a už nic neříkal. Pajda si k němu čuchl a vrtěl ocáskem a pan Jirsák pravil: „Ty kluku špatná!“ a usmál se. Kontext autorovy tvorby: dílo bylo vydáno v nejtěžším období autorovy tvorby, před odjezdem do Terezínakniha vyšla posmrtněautobiografické prvkyzachycuje svět Poláčková mládí v Rychnově dětskýma očimavyprávění epizod pětičlenné klukovské partynejde vždy o pět stejných účastníků, ale vždycky jich bylo pět, někdy se počítá peskluci zažívají klasické příběhynajít příklady různých vrstev jazykav úryvku najít postavy a ukázat na nich problémy maloměstaznát jména postav Dům na předměstí – román, satira o majiteli činžovního domu a jeho nájemnícíchMuži v ofsajduOkresní město – románová tetralogie, zobrazuje maloměsto v době 1. světovéHostinec U kamenného stolu – vyšel pod jménem ilustrátora Literárně / obecně kulturní kontext: - představitel humanistické demokratické literatury = demokratický proud - loajální vtah k režimu, sympatie k prostým lidem, kritika měšťácké společnosti - autoři podporují T. G. Masaryka a jeho politiku - skupina Pátečníků: skupina filozofů a spisovatelůscházeli se v Čapkově vileněkdy se účastnil i Masarykřešili otázky mezilidských vztahů, poslání, smyslu života - meziválečná próza Karel Čapek (1890 – 193

Témata, do kterých materiál patří