Charlotte_Brontova_-_Jana_Eyrova
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Charlotte Brontëová
- narodila se roku 1816 v Anglii a zemřela 1855
- byla jednou ze 6 dětí, které vychovával po smrti její matky podivínský otec, který byl konzervativním kaplanem
- byla ze sester nejstarší
- všechny tři žili ve zdech pochmurné fary na yorkshirských vřesovištích a nedostatek skutečného života si od dětství vynahrazovaly vymýšlením příběhů
- na svou dobu byla velmi vzdělaná
- byla spolu se svými sestrami poslána do dívčí školy (popsán v románu Jana Eyerová)
- živila se jako učitelka a guvernantka
- Charlotte a Emily odcestovali do Bruselu, kde se chtěli nechat zaměstnat v penzionátu
- její sestra Emily Brontëová napsala knihu Na větrné hůrce
- po smrti svých sourozenců žila Charlotte sama se svým otcem
- publikovala pod pseudonymem Wellesley
- zaujímala kritické až ž satirické stanovisko k aristokraticko-buržoazní společnosti, ale zároveň k ní neodolatelně tíhla
- obdobný rozpor nacházíme i v jejich názorech na náboženství
- ačkoliv ostře kritizovala Anglikánskou církev podléhala někdy anglickému učení natolik, že docela nekriticky odsuzovala všechno katolické a zároveň hledala konečné řešení sociálních protikladů v křesťanské lásce a charitě
- V červnu 1854 si vzala Arthura Bell Nichollse, otcova vikáře
- Její úmrtní list označuje za příčinu její smrti tuberkulózu (zemřeli i její sestry)
- je také možné, že zemřela na Tifus
Díla:
Jana Eyrová
Shirley
Villette
Profesor (publikována posmrtně)
Básně Currera, Ellise a Actona Bella => společná sbírka básní sester Brontëových
Jana Eyrová
Styl psaní
Literární druh – epika
Žánr – román
Děj a místo – odehrává se v době viktoriánské na anglických velkostatcích.
Román Jana Eyrová je sociálně-psychologickým románem, který se odehrává v 17. -18. století v Anglii. Je psán chronologicky v -ich formě spisovným jazykem, bez hovorových vět. Místy se však objevuje i retrospektivní postup. Občas se v textu vyskytují i francouzské věty (Edward, Jana i Adélka totiž umí francouzsky).
Spisovatelka se zde velmi zosobňuje s hlavní hrdinkou Janou. Román je svým příběhem i myšlením postav typický pro romantismus - Edward i Jana byli "nehezcí" ale citliví a vzdělaní. Bohaté slečny byly zase krásné, ale hloupé a prahly po penězích, stejně tak je tomu i u namyšlených pánů. Dalším důkazem toho, že se jedná o romantické dílo je dobře viditelná autobiografičnost, úvahy a protiklady.
Na tehdejší poměry je tato kniha velmi pokroková, nekopíruje pouze zásady romantismu, ale objevují se v ní i nové, realistické motivy a prvky nebo mnohá přirovnání a metafory. Sama autorka v některých částech románu oslovuje čtenáře a komunikuje s ním.
Hlavní myšlenka
Hlavním cílem autorky bylo, přiblížit čtenářům sociální postavení hlavní hrdinky, ale také se pokusila o celkové ztvárnění viktoriánské doby v průběhu celého děje. Svůj zájem věnovala především ženám, jež trápí osamělost, společenská bezvýznamnost a bída, ale posiluje je zároveň, že jsou vzdělané, duševně bohaté a ušlechtilé, a také, že dovedou a vůbec chtějí pracovat.