Charlotte_Brontova_-_Jana_Eyrova

Charlotte ztělesnila v Janě Eyrové svou představu moderní ženy zbavené veškerých předsudků, a tak ženám své doby otevřela nové obzory. Ve své knize oslavuje milostný vztah dvou lidí, v němž každý dává stejně, jako přijímá, právě v tom autorka vidí rovnocenný svazek.

• Rysy románu

Náboženství: Skrz román se Jana snaží dosáhnout rovnováhy mezi morální povinností a pozemským štěstím. Ačkoliv se nezdá, že by Jana tíhla k některému z tradičních forem lidového křesťanství, ctí tradiční morálku zejména ve sňatku s mužem, který je již ženatý. (Pan Rochester je stále ženatý se svou bláznivou manželkou). Odmítá se stát jeho milenkou. Poslední věta románu, je modlitba za St John Rivers. Náboženství působí na její chování, ale ona se někdy snaží potlačit své pravé já.

Genderové vztahy:

Důležité téma v románu je zobrazení patriarchální společnosti. Jsou zde tři hlavní mužské postavy : Brocklehurst, pan Rochester a St John, kteří se snaží udržet Janu v podřazeném postavení a zabránit jí vyjadřovat své vlastní myšlenky a pocity. Jana si bere pana Rochestra až si je jistá, že jejich manželství bude rovné.

Láska a vášeň:

Tvoří hlavní téma románu. Jana Eyerová je milostný příběh. Překážky pro naplnění lásky mezi hlavními hrdiny (Janou a p. Rochestrem) jsou hlavním dramatickým konfliktem v tomto románu. Nicméně román zkoumá i jiné druhy lásky např. Helen Burns a její nezištná láska ke kamarádce. Vidíme zde také důsledky nedostatku lásky, jak ve vztahu Jany a paní Reedové, tak ve směšném manželství mezi panem Rochestrem a jeho ženou. Během práce Charlote naznačuje, že pokud se život nežije vášnivě, tak se nežije naplno. Nedostatek vášně St Johna Riverse ostře kontrastuje s panem Rochestrem, který je plný vášně. Jeho zranění při požáru může být bráno jako trest za jeho minulost plnou vášnivých nerozvážností, a jako symbolické zkrocení jeho vášnivé excese.

Nezávislost:

Janin vzdor proti paní Reedové je její první aktivní vyhlášení nezávislosti v románu. Helen Burns a miss Tempel jsou prvními osobami, které jí uznávají proto jaká ve skutečnosti je. Rochester miluje Janu pro to jaká je. Vyzná se, že je jeho ideální žena (inteligentní, věrná, milující). Vůbec mu nevadí, že je Jana vychovatelka a tím jeho podřízená a přitom jeho chování kontrastuje s postojem Blanche a Marií Ingram, které vidí Janu pouze jako služebnou a podřízenou. I St John Rivers vidí Janu pouze jako nástroj, který by mu pomohl k uskutečnění svých plánu. Její manželství s Rochestrem je manželství dvou nezávislých osob.

Hledání domova a rodiny:

Jana v celém průběhu románu vyhledává místo, který by mohla nazývat svým domovem. Paní Reedová a její děti odmítají Janu uznat jako člena rodiny a poskytnout jí domov plný lásky. Spíše se k ní chovají jako k vetřelci. Jana najde své místo a dočasný domov v internátě, ale je to spíše protiklad domova. (kvůli chovaní a mravům, které tam panují). Jana se později domnívá, že našla domov na panství pana Rochestera, kde jí k srdci přiroste její svěřenka Adélka. Nakonec svůj pravý domov a lásku nachází v náručí pana Rochestera.