18. Karel Poláček - Bylo nás pět

POSTAVY A CHARAKTERISTIKA:
PETR BAJZA
- vypravěč, veselý, rošťák, inteligentní, má velkou představivost, Jeho tatínek má koloniál (obchod se smíšeným zbožím), hraje housle, má rád Evičku Svobodovou

ČENĚK JIRSÁK
- kamarád Petra, sbírá hříchy ke zpovědi, nábožný,

ANTONÍN BEJVAL
- Petrů nejlepší kamarád, vymýšlí spoustu šílených „vynálezů“, je trochu namyšlený a lakomý,

JOSEF ZILVAR Z CHUDOBINCE
- žije s tátou(válečný veterán) v chudobinci, často žebrají, nejchudší a je nejvíc zkušený, snaží se chovat dospěle

EDA KEMLINK
- kamarád, nevýrazný, má psa Pajdu

EVIČKA SVOBODOVÁ
- dcera z cukrárny, Péťova láska (před kamarády to nedává najevo, protože by se mu posmívali), milá

KRISTÝNA
- Bajzovic služka, hezká, s Péťou se často škádlí, on jí říká Rampepurdo, protože pochází z vedlejší vesnice Rampuše, bláznivá holka, všemu se směje, má strach z myší

MANČINKA

- mladší sestřička (batole) Petra Bajzy

PAN FAJST
- místní mravokárce (moralista), často si na Petra chodí stěžovat, místní občan, který napomíná kluky za jejich nezbednost

ALFONS KASALICKÝ
- artista z cirkusu

OTAKÁREK
- kluk z bohaté rodiny, při těle, poslušný, jedináček a často je osamělý, proto hodně čte, půjčuje Petrovi knížky. kluci si z něj někdy utahují, jindy ho přizvou ke svým dobrodružstvím a díky nim se naučí lumpárnám

TATÍNEK BAJZA
- laskavý, ale umí být i přísný, snaží se být synovi vzorem, je opatrný na peníze, majitel obchodu se smíšeným zbožím

MAMINKA
- hodná, rozumná, klidná, laskavá, uklidňuje tatínka, když se rozzlobí

KOMPOZICE:
- děj chronologický
- v prvních dvou kapitolách se mísí popis hlavních postav s krátkou retrospektivou, ve které Petr vzpomíná na své rané dětství

- ve zhruba posledních dvou pětinách knihy je použita rámcová kompozice, když jsou Petrovy sny o Indii prokládány výjevy ze skutečného světa (příchod doktora, návštěva kamarádů).

- První část je vypravování běžného života a druhá část je o tom, jak Petr trpí vysokými horečkami, z kterých blouzní a vypráví o slonovi. Dílo je chronologické. Kniha je částečně autobiografická – autor vychází se svého dětství

JAZYK:
- ich forma – vypravěčem je Petr Bajza
- přímá i nepřímá řeč

- spisovná i nespisovná čeština

- nářečí, archaismy
- obecná mluva se mísí se spisovnou češtinou, germanismy (šamstr, kvelb)
- některá slova jsou zkomolená (milistrant místo ministrant, kládynet místo klarinet)
- mezi spisovnými slovy je Petrova přirozená řeč (děsně, zemák, mejdlíčko)
- slang chlapců

TROPY A FIGURY:
- v díle se téměř nevyskytují nepřímá pojmenování a jiné tropy, neboť by je malý kluk nebyl schopen vytvořit

ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU AUTOROVY TVORBY:
- dílo bylo vydáno po smrti autora
- dílo bylo psáno v těžkých chvílích, kdy autor věděl, že bude transportován do Terezína
- inspiroval se svým dětstvím
- dílo bylo psáno za Protektorátu Čechy a Morava
- jedno z posledních děl autora