Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




18. Karel Poláček - Bylo nás pět

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.


LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT DÍLA (směr, doba, hnutí):

- meziválečná česká próza (1. pol. 20. stol.)
- představitel humanistické demokratické literatury = demokratický proud

- celé dílo se odehrává za první republiky

- lidé žijí v poválečném období po rozpadu monarchie, právě vznikající republika nabízí lidem svobodu a ekonomika i technický pokrok rostou

- děti, jichž se celý děj týká, si užívají bezstarostné dětství plné zážitků a dobrodružství

KAREL POLÁČEK (1892 – 1945)
- český humorista, novinář a filmový scénárista
- židovského původu, narodil se v Rychnově nad Kněžnou

- roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy

- pocházel z Rychnova nad Kněžnou
- redaktor v Lidových novinách
- nastoupil do armády v 1. sv. Válce

- 2. sv. Válka 1939-1945
- studoval vojenskou školu

- píše do lidových novin
- 1920 psal do humoristických časopisů, kde se potkal s bratry Čapkovými
- poté poslán do Ruska, kde rakouská armáda utrpěla porážku a padl do zajetí, z něj se dostal po válce
- během okupace publikoval pod jménem Vlastimila Rady
- 1943 byl deportován do Osvětimi, kde zahyne

Další díla:
romány: Muži v offsidu, Hlavní přelíčení, Hostinec U kamenného stolu, Dům na předměstí, Okresní město

Autoři, kteří psali ve stejné době:
• KAREL ČAPEK
– Bílá nemoc (drama), Dášeňka, čili Život štěněte (pohádka), R.U.R
• JOSEF ČAPEK
– Povídání o pejskovi a kočičce (lit. fikce), Stín kapradiny (sbírka)
• EDUARD BASS
– Cirkus Humberto (román), Klapzubova jedenáctka (román)

Česká meziválečná próza – 1. pol. 20. st.

- novinářská tvorba, humor, satira

- jazyk: moderní, na pomezí beletrie a publicistiky, vypovídá o vysoké kultuře, užití i nespisovných výrazů, nová slova (Karel Čapek)

- tvorba: fejetony, sloupky, kulturní komentáře, soudničky (ze soudních síní), časopisy s určitým zaměřením – zahrádkářské, cestovatelské – Světozor

- představitelé: K. Poláček, Eduard Bass, Jan Drda a Karel Čapek – novináři + vlastní tvorba

- ve 20. a 30. letech v české literatuře různé proudy, různé směry; vznikají různé žánry, bohatství témat; formovaly se výrazné osobnosti: K. Čapek, V. Vančura, Jaroslav Durych, Ivan Olbracht
- souběžnost několika typů próz:

▫ próza utopická – autoři reagují na válku; Karel Čapek, Jan Weis (Dům o tisíci patrech)
▫ próza žurnalistická – autoři píší prózu, v níž užívají stejných postupů jako žurnalisté; fejetony, reportáže, sloupky (kratší než fejeton, reaguje na aktuální téma, název podle zarovnání textu do sloupku); Majerová, Olbracht, K.

Děj:
Petr žije v malém městě, přes které každé ráno chodí do školy. Někdy jde sám, jindy s kamarády. Jeho tatínek dělá v obchodě se smíšeným zbožím. Kamarádí se s kluky: Antonínem Bejvalem, Čendou Jirsákem, Pepkem Zilvarem z chudobince a Édou Kemlinkem. Společně vyvádějí různé rošťárny. Snaží se například ochočit si vosy kvůli medu (Tondův vynález). Zkouší je vykouřit, ale jsou příšerně pobodáni a nápad je rychle přejde. Petrovi se narodí malá sestřička Mančinka. Ve městě je biograf, do kterého kluci rádi chodí, ale platit nemají čím. Tak k nelibosti trhače vstupenek lezou dovnitř oknem. Neustále jsou pod dozorem pana Fajsta, který se zlobí, když ho nepozdraví a kontroluje jim uši, zda jsou řádně vymyté. Jednoho dne se kluci rozhodnou poznat svět a chtějí odjet do Itálie. Střádají na cestu dokonce peníze, ale tento nový vynález Antonínův nakonec neuskuteční. Když má do města přijet cirkus, začne být Petr neobyčejně hodný. Myslí si totiž, že když bude dostatečně hodný, koupí mu rodiče lístky na všechna představení v cirkuse. Do třídy k Petrovi též přibude nový žák, který v cirkuse vystupuje. Tatínek však lístky nechce za žádnou cenu koupit, ale nakonec je přemluven maminkou a Petrem a celá rodina jde do cirkusu. V závěru románu Petr onemocní spálou a má sny (halucinace), že mu rodiče koupili slona Jumba, kterého viděl v cirkuse a že s ním a s ostatními kamarády odjel vlakem do Indie, kde se setkal s maharadžou a kde se také Zilvar oženil s maharadžovou dcerou - princeznou. Mezi jednotlivými sny se Petr probouzí a buď je u něho doktor anebo maminka s tatínkem a malý

Témata, do kterých materiál patří