19. BABIČKA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Hlavním zdrojem, z něhož autorka čerpala svou látku, byly vzpomínky na vlastní dětství, obrazy lidového života osobně poznaného např. při pobytu na Domažlicku. Božena Němcová psala dílo v době, kdy na i doléhala nemoc, bída, a navíc se těžce vyrovnávala se smrtí svého nejstaršího syna Hynka. Božena Němcová se svým manželem zažívala četné krize a to jak manželské, tak finanční- pár se projevoval jako vlastenecký, což v této době vadilo. Dalším podmětem byly výzvy přátel, aby vypsala lidový život se všemi zvyky, pověrami a způsoby venkovských lidí. Předlohou literární postavy byla skutečná babička autorky, Magdaléna Novotná. Autorčin vzpomínkový charakter vyprávění nese zčásti rysy autobiografičnosti (představuje postavu Barunky), převážně však zachází se vzpomínkami velmi volně.
Rodné jméno Božena Němcová je Barbora Panklová a 17 letech se vdává za celníka, úředníka finanční stráže a českého vlastence Josefa Němce, díky jemuž zaměstnání jsou nuceni měnit místa bydliště. Existují spekulace o tom, že není dítě svých rodičů a že se narodila o tři roky později. Narodila se ve Vídni a žila v Ratibořicích, České Skalici, Nymburce, ve slovenském Prešpurku,kde vznikají slovenské pohádky nebo v Domažlicích, kde píše Obrazy z okolí domažlického. Kvůli nedostatku peněz a odmítnutí nakladatelství v Litomyšli se vrací k manželovi do Prahy. Mezi její díla patří Národní báchorky a pověsti a Slovenské pohádky a pověsti, kde můžeme vidět její obdiv k lidové slovesnosti. Mezi další díla patří povídky jako Baruška, Karla, Divá Bára, V zámku a podzámčí nebo Pohorská vesnice.
Božena Němcová patří do počátků českého realismu, kam také například řadíme Karla Havlíčka Borovského.
4. Vliv díla
Od prvního vydání (1855) do dnešní doby se Babička dočkala na 350 vydání a byla přeložena do více než 20 jazyků. Ilustrovala ji řada významných umělců. Jako například A.Kašpar. Stala se i podkladem k libretu opery Na starém bělidle a předlohou k trojímu filmovému zpracování. Asi nejznámější filmovou adaptací (kterou jsem i shlédla) je Babička v režii A.Moskalyka z roku 1971, v níž babičku ztvárnila J.Kurandová a Barunku Libuše Šafránková.