20. Viktor Dyk - Krysař

JAZYK:
- er-forma
- vševědoucí vypravěč (= rozebírá a sleduje jednání všech postav, stojí „nad“ příběhem)
- spisovný jazyk
- přímá řeč, nepřímá řeč
- dialogy i monology
- řečnické otázky
- archaismy (rubáš, krčma, tovaryš, rýnský), knižní výrazy (ač, zřejmo, ježto)
- historismy (konšel, ponocný, groš)
- citově zabarvená slova (žvatlat, havěť)

TROPY A FIGURY:
- metafora (oči uhasly, kozlí obličej)
- personifikace (květ šeptá, úsvit přicházel)
- přirovnání (bledý jako stěna, stál jako socha)
- symboly (krysy = zlo, píšťala = moc, sedmihradské království = splněný sen)

ZAŘAZENÍ DO KONTEXTU AUTOROVY TVORBY:
- prvky novoklasicismu = téma z minulosti (pověst ze 13. století), nejde o přesné zachycení doby, ale zpodobení nadčasových rysů osudu člověka ve světě, sevřené, neosobní vyprávění, Dále se zde vyskytuje symbolismus

LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT DÍLA (směr, doba, hnutí):
- počátek 20. století – generace anarchistických buřičů
(odmítání dobové společnosti, zapojení do protestů, příklon k anarchismu)
- doba první světové války a následného rozpadu Rakousko-Uherska, který s sebou přinesl i vznik samostatné Československé republiky (28. 10. 1918)

generace anarchistických buřičů (česká literatura přelomu 19. a 20. století)

• navazuje na českou modernu (90. léta 19. století)

• znaky kritického a satirického realismu, impresionismu, dekadence i metaforiky

• jazyk byl přirozenější, hovorovější a jasnější

• autoři byli většinou stejného věku, žili tzv. bohémským životem a tíhli k anarchismu či satanismu

• většina z nich měla odpor vůči společnosti

VIKTOR DYK (1877 – 1931) – GENERACE ANARCHISTICKÝCH BUŘIČŮ přelom 19. a 20. století
- český básník, dramatik, prozaik, kulturní a politický publicista, kritik, překladatel

- z počátku tvorby ovlivněn dekadencí

- byl také politikem

- celoživotní pocit osamění

- redaktor Národních listů

- přispíval do Světozoru – časopis

- jeden z představitelů generace anarchistických buřičů

- zapojoval se do domácího odboje - zatčen, vězněn pro podezření z velezrady

- typickým znakem děl jsou momenty deziluze, rozpor mezi snem a realitou
- po 1. světové válce se anarchizmem rozchází, už moc nepíše a více se věnuje politice, sbližuje se s pravicí, stal se stoupencem fašismu

- zemřel na selhání srdce při koupání na Jadranu

Další díla:
Milá sedmi loupežníků
Zmoudření Dona Quijota
Příhody, Píseň o vrbě
Stud, Buřiči, Pohádky z naší vesnice

Autoři, kteří psali ve stejné době:
• KAREL TOMAN – Sluneční hodiny (sbírka), Pohádky krve (sbírka), Měsíce (sbírka), Stoletý kalendář
• FRANTIŠEK GELLNER – Po nás ať přijde potopa (sbírka), Radosti života (sbírka)
• STANISLAV KOSTKA NEUMANN – Satanova sláva mezi námi (sbírka), Nové zpěvy (sbírka)
• FRÁŇA ŠRÁMEK – Modrý a rudý (sbírka)