Petiška Eduard_Staré řecké báje a pověsti_pohádky, báje a pověsti

1. Petiška Eduard – Staré řecké báje a pověsti (Trojská válka, Odysseovy cesty, Sisyfos, Orfeus, Potopa). + Mimoevropská literatura. Řecká literatura. Rozdíly řecká a římská lit. Báje, pověst – druhy pověstí, epos + jiné než řecké, bajka, tragédie, komedie, pastýřská idyla).

Eduard Petiška

(14. května 1924 Praha – 6. června 1987 Mariánské Lázně) byl český básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel, otec spisovatele Martina Petišky. Autor více než devadesáti titulů, oslovující už pátou generaci čtenářů. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků a staly se populární i v zahraničí. Celkové prodeje jeho děl přesáhly hranici osmnácti milionů kusů.

Staré řecké báje a pověsti

Jde pravděpodobně o jeho nejznámější knihu. Autor, který v začátcích komunistické totality nevěřil, že se mu ještě v životě podaří vydat knihu pro dospělé, ji proto pojal, jak později sděloval, jako "román o životě v Čechách", o českých zoufalstvích a nadějích, tedy jako klíčový román, kde jednotliví bozi představovali jednotlivé politiky a postoje.

V tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její mezinárodní úspěch, není to jen převyprávění antických mýtů, je to jednolitá zpráva o lidském životě a charakteru, tato zpráva je srozumitelná ve všech jazycích, do kterých kniha byla přeložena a vydávána (v němčině, angličtině, italštině, holandštině, finštině, ruštině, maďarštině, estonštině atd.). Jen ve Francii dosáhla pětadvaceti vydání do roku 2011 a stala se školní četbou.[. V současné době je vydávána v tištěné podobě s původními ilustracemi Václava Fialy a v elektronické podobě.

Autorovo dílo se dělí už před knihou Staré řecké báje a pověsti do dvou základních větví: do literatury pro dospělé a do literatury pro děti a mládež, z nich se každý směr opět dělí na další odvětví, pokrývá se tak celý úsek čtenářského věku, čtenářských zájmů.

Dá se říci, že Staré řecké báje a pověsti jsou úhelným kamenem jeho tvorby. Z titulu, o který jiní autoři neprojevili zájem, protože se jim zdál příliš pracný a bezvýznamný, se stal základní bod, z něhož vyšel na svou literární dráhu, na které se stal oblíbeným vypravěčem. Jak pro děti, tak pro dospělé, vyprávěl o tísni i radosti, věrnosti i zradách, o marnosti i možném naplnění času, jaký je člověku na jeho životní pouti (zdánlivě krátké, ve skutečnosti plné možností) přisouzen.

Trójská válka

Novorozenec Paris měl přinést Tróji zkázu, proto ho poslal král pryč do lesů. Tam ho vychovala medvědice a poté pastýř. Z Parida se zatím stával silnější a silnější muž. Jednou ho navštívily tři bohyně a řekly mu, ať je rozsoudí - ať dá jablko nejkrásnější. Dal jej tedy Afroditě. Ta mu přislíbila nejkrásnější ženu na světě. Ta krasavice byla manželka řeckého krále Meneláose - Helena. Unesl ji tedy Paris do Tróji. Vypukla 10letá válka před Trójou. Trójané ani Řekové po celou dobu nevyhrávali, jen padlo mnoho udatných hrdinů (např. Achillos). Nakonec Řekové 10. roku vyhráli válku lstí - Trojským koněm. Bohužel ani oni vítězství neslavili, jelikož mnoho lidí zemřelo.