5.Český humanismus,Baroko u nás , Jan Amos Komenský

Český humanismus,Baroko u nás , Jan Amos Komenský HUMANISMUS = nový světový názor, z lat.humanus=lidský, klade do popředí člověka, věnuje pozornost jeho životu, potřebám a ideálům HL.ZNAKY: návrat k antické kultuře, ideál krásy a dobra, obnova antických žánrů vzdělání, touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života kult smyslů a rozumu (x kult víry) soustřeďuje se na člověka jako na jedince, sebevědomíindividualismus boj proti naprosté duchovní nadvládě církve ze středověku užívá národních jazyků místo latiny skutečné životní otázky člověka zábavná díla Hynek z Poděbrad – Český dekameron; báseň Májový sen (autora označila za neslušného mladíka); Historie o bratru Palečkovi, nauková díla Tadeáš Hájek z Hájku – Herbář Viktorin Kornel ze Všehrd – psal právnické spisy, český šlechtic, právník,napsal devět spisků o zákonech, zajímal se o český jazyk, Knihy devatery Kronika trojánská – neznámý autor; historické dílo, 1. česká tištěná kniha z r. 1468; historie o trojské válce Václav Hájek z Libočan – Kronika česká, historicky není věrná, ale nebyla v době temna zakázána Mikuláš Dačický z Heslova – velmi vzdělaný šlechtic, psal básně, většinu života žil v Kutné Hoře, napsal Paměti – kronika psaná velmi zajímavě a poutavě, cestopisy,(M. Dačický vystupuje ve dvou aktovkách L. Stroupežnického: Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová) Václav Šašek z Bířkova – popsal svou cestu do Francie (podle něj napsal Alois Jirásek knihu Z Čech až na konec světa) Václav Vratislav z Metrovic – popsal svou cestu do Turecka Václav Budovec z Budova – cestoval do Turecka Kryštof Harant – cestoval z Benátek do Egypta Daniel Adam z Veleslavína – byl knihtiskař, nakladatel a spisovatel, který vyženil největší tiskárnu knih, jeho tchán se jmenoval Jiří Melantrich; psal a vydával slovníky byli až čtyřjazyčné); vydával také knížky lidového čtení Jan Blahoslav – biskup jednoty bratrské přejímá dílo Chelčického, ale na rozdíl od něj neodmítá vzdělání naopak jednota bratrská zakládá celou řadu škol (za J. Blahoslava; Gramatika česká, Muzika (naše 1. teoretické dílo o hudbě), vydal zpěvník: Kancionál šamotulský (soupis písní), Filipik proti misomusům (útočná řeč proti nepřátelům vzdělání), přeložil Nový zákon V r. 1579 byla vydána Bible kralická, původně šestidílná, překlad vytvořili čeští bratři, kteří vycházeli z originálu, čeština, kterou byla bible napsána se stala základem spisovné češtiny i v době národního obrození a vlastně dodnes. BAROKO U NÁS: DOBA POBĚLOHORSKÁ České baroko má kořeny v Itálii a Španělsku, rozvíjí se v době pobělohorské. Neznamená kulturní úpadek, naopak umění vysoké úrovně, dosahuje evropského vrcholu, obohaceno domácími umělci a řemeslníky o nové prvky – přizpůsobení českému prostředí (nejen chrámy, kláštery, paláce, zámky, ale i lidové stavby tzv.selské baroko na venkově – prosté kostelíky, kapličky, selské statky. Spojení nového slohu s lidovou tradicí. Stavby dokonale splývají s okolní krajinou – malby na skle, kroje, mezníky, milníky, rozcestníky,čuby = nejstarší dopravní značky. Architektura: Stavby pro šlechtu a církev, architekti z ciziny, nejstarší stavby: Chrám Panny Marie Vítězné na Malé Straně,Matyášova brána, Valdštejnský palác, Tyršův dům Sochařství: Vyjádření duševního stavu Malířství: Náboženské náměty – obrazy na plátně a dřevě. Literatura: Česká barokní literatura byla dlouho vnímána negativně jako úpadek českého jazyka. Alois Jirásek tuto dobu popsal jako dobu temna. Literatura v Čechách se rozdělovala na : Oficiální barokní literatura - psali ji mnozí kněží z rodu Jezuitů (měli kladný postoj k českému národu) Exilová literatura - literatura autorů, kteří odcházeli z ČR. Byl to u nás častý jev. Lidová tvorba - velký rozvoj lidové slovesnosti. Pololidová literatura - lidé z řad obyčejných lidí - např. kronikáři, učitelé - říkalo se jim písmáci a jejich jména jsou neznámá. Oficiální barokní literatura : Jedná se zpravidla o poezii. Adam Michna z Otradovic - známý hudebník, varhaník, učitel. Jeho poezie je totožná s hudebními texty. Prolíná se přírodní a milostná lyrika. Texty jsou srozumitelné, postrádají barokní kontrast, jsou vyvážené a pohodové. K náboženským postavám se chová jako k obyčejným lidem. Dílo: „Chtíc abys spal“ - texty věnovány Paně Marii. Bedřich Bridel - Pracuje s naturalismem - smysl pro ošklivé detaily. Ve svém díle používá kontrast mezi velikostí Boha a nicotností člověka. Dílo: „Co bůh? Člověk?“ Bohuslav Balbín - velký příznivce českého jazyka Dílo: „Obrana jazyka Slovanského, zvláště pak Českého“ , „Česká vlastivěda“. Tvorba exilová Jan Amos Komenský -prezentuje humanismus Pavel Skála ze Zhoře - paměti o době po boji na Bílé hoře Tvorba lidová - lidová tvorba nemá písemnou podobu, je předávána z generace na generaci. Autor není znám. Používá se improvizace - námět stejný s jinými detajly. Díla z okruhu lidové tvorby je považována za generační umělecké dílo. Legendární pověsti - vyprávějí o nějakém zázraku - "Pověst o Blanických rytířích", nebo různých proroctvích - "Sibilino proroctví". Balady - o útlaku poddaných - např. "Osiřelo dítě". Náboženské hry - Velikonoční a Vánoční drama. Loutková divadla - náměty čerpané z uměleckých děl - např. Shakespearovi hry. Kramářské písně - druh zpravodajství - tímto způsobem byli obyvatelé informování o aktualních situacích ze své země. Pololidová literatura - je znám konkrétní autor. (Písmák není povolání) Kronikáři:Jan František Vavák - byl to rychtář. Působil v jižních Čechách. interludia - tvorba měšťanů, kde zesměšňují sedláky. Jsou používána vulgární slova. JAN ÁMOS KOMENSKÝ  jižní Morava; studium na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici, pak na německých protestantských univerzitách v Herbornu a Heidelbergu; po návratu učitelem v Přerově, pak ve Fulneku;poslední biskup jednoty bratrské 1628 –odchod do polského Lešna 1640 –pozván do Anglie (založit akademii věd), pak ve Švédsku (učebnice) 1648 –vestfálský mír = konec jeho nadějí na návrat do vlastiKšaft umírající matky jednoty bratrské = alegorická form