9. George Orwell - Farma zvířat

DĚJ:

Na anglické farmě dojde ke vzpouře zvířat, kteří jsou nespokojení se svým účelem. Impulzem byla vize starého kance Majora, který se na jedné ze zvířecích porad podělil s ostatními o svůj sen. Podle něj se v budoucnu zvířata konečně zmocní produktů své vlastní práce a zničí svého nepřítele – člověka. Vlivem této vize se semknou, vyženou majitele statku Jonese z jeho sídla a sami se ujímají vlády na statku pod vedením dvou nejchytřejších prasat Kuliše a Napoleona. Zásady soužití tzv. animalismu soustředí do sedmera přikázání napsaných na vrata stodoly, z nichž nejdůležitější je to, které říká, že si jsou všichni, kteří obývají farmu rovni. Po počátečním nadšení dochází mezi prasaty k rozporu. Kuliš je vyhnán Napoleonovou smečkou psů z farmy a Napoleon se ujímá vlády. Vládne velmi tvrdě. Začíná omezovat svobodu a práva ostatních zvířat ve svůj prospěch. Je obklopen skupinou poskoků. Snižuje příděl potravin a požaduje stále těžší práci. Veškeré neúspěchy svádí na záškodníky v čele s Kulišem (toho označuje za původce celého zla), kteří nepřejí nové farmě. Paměť je nespolehlivá, a tak si zvířata postupnými manipulacemi, účelově zastíranou pravdou a přepisováním historie (slogany na vratech mění své původní znění) již přesně nevzpomínají na předchozí stav a útrpně dál slouží. Pokusy o vzpouru likviduje Napoleon zastrašováním a násilím. Prasata se dokonce začínají podobat lidem – chodí po dvou nohách, opíjejí se, žijí v domě, spí v posteli atd. Vrcholem všeho je vypsání nového hesla: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější,“. Uběhne několik let, a když se při hostině sejdou majitelé okolních farem s prasaty, ostatní zvířata je pozorují oknem a nemohou již jedny od druhých rozeznat (jak jsou si podobní).