Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




9.tradice českého novinářství

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (67,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

9)Vývoj českého novinářství Noviny = především ( ale ne jenom ) publicistický styl Hlavním cílem:a) informovat ( širokou veřejnost o aktuálních otázkách – společenských, politických, ekonomických, kulturních, sportovních ) b) získávat ( = přesvědčují, formují názory, získávají pro určitou věc ) navíc:c) vzdělávají ( = rozšiřují celkový rozhled ) d) baví dnes i:e) odhalují, pátrají, řeší nejasnosti = tzv. investigativní žurnalistika Úprava novin : Na titulní straně jeúvodník, který se týká nejdůležitějších politických nebo hospodářských událostí.Dříve tu býval i fejeton (dnes uvnitř listu). Na dalších stranách jsou zprávy (= významné události bez dalšího vysvětlení a názoru), komentáře, aktuality, kritiky, reportáže, rozhovory, články, referáty,… Ke konci listu bývají oznámení, inzeráty, reklamy. Sport většinou poslední a předposlední stránky. Nejčastější publicist. útvary : Fejeton – zpracovává zajímavé, většinou aktuální téma ( třeba i drobné ), vychází z běžného života, z něčeho, co je všem známé, ale zpracovává to neobvykle, humorně, lehce, vtipně. Není-li vyloženě humorný, musí být napsán alespoň poutavě (čtivě), jazykově zajímavý. Bývá zabarven subjektivně. Reportáž – opět zajímavě, poutavě napsané líčení nějakého prostředí, akce, události na základě vlastního zážitku, pozorování nebo dokumentárního materiálu. Vzbuzuje v čtenáři dojem, jako by danou věc také právě prožíval (cestopisné report.,sportovní, z pracovního prostředí, z kulturní akce) Článek – delší příspěvek komentující závažné události. Zaujímá určité stanovisko ( většinou majitele listu, celé redakce ), pro které se snaží čtenáře získat. Sloupek – tematicky blízký fejetonu, ale kratší, býval v pravém sloupci 1. strany, tištěn kurzívou, aktuální, vtipný, dnes i uvnitř listu. Glosa – stručná poznámka, která komentuje určitou událost, názor (zpravidla se omezuje na jednu věc), snaží se působit na mínění čtenáře, ovlivnit ho. Komentář – podrobnější rozbor, vysvětlivky a poznámky k aktuální události či problému, rozebírá různé úhly pohledu, možné dopady apod. Významní novináři a spisovatelé-novináři od počátků obrození po současnost Václav Matěj Kramerius( 1753 – 1808 ) – vydával nejprve Schönfeldské pražské noviny, pakPražské poštovské noviny, ty přejmenoval naKrameriusovy c. k. vlastenecké noviny. V nich : politické události z domova i zahraničí, informace o podnikání v průmyslu, poučení pro sedláky o výnosnějším hospodaření, zprávy o divadelních představeních, o nových knihách,… 1781 – založil nakladatelství a knihkupectvíČeská expedice. J. K. Tyl ( 1808 – 1856 ) – všestranná osobnost kulturního života 30. a 40. let 19.stol., redaktor časopisu Květy = přední literární časopis této doby, nejen pro vzdělance, snažil se ho spojit se životem, se zájmy a potřebami široké čtenářské veřejnosti. Byly školou proErbena, Máchu, Sabinu. Dále působil v časopisech :Vlastimil ,Pražský posel ,Sedlské noviny. Zde hlavně: výchova lidu, boj proti dobovým nešvarům, tmářství, učí národní hrdosti, lásce k vlasti. K. H. Borovský ( 1821 – 1858 ) – zakladatel našeho„politického“ novinářství, psal epigramy Pražské noviny – přílohaČeská včela, zde hájí hlavně národní zájmy Národní noviny -Šotek, zde hlavně myšlenky austroslavismu, po rozdělení na Rakousko-Uhersko tu bojuje proti vládě, odsouzen, noviny zastaveny Slovan – v Kutné Hoře, časopis hodně lidový Jan Neruda( 1834 – 1891 ) – básník, prozaik, novinář, divadelní a výtvar. kritik, fejetonista deníky :Čas,Hlas,Národní listy časopisy :Květy,Lumír, Obrazy života,Rodinná kronika ( úspěšná snaha vytlačit německé čas.) Jakožto představitelmájovců chtěl ve své umělecké i novinářské práciukázat jasnou a přístupnou formou skutečný stav ve společnosti a orientovat ji k demokratickým cílům. Pro noviny psal zejména fejetony, cestopisné, lokální, politické i literární črty a causerie (čti kózrí), shrnuté později do knih: Studie, krátké a kratší; Žerty, hravé i dravé; Báby a baby; Obrazy z ciziny; Menší cesty Pod značkou ▲ napsal přes 2200 fejetonů. Eduard Bass ( 1880 – 1946 )- vlastním jménemEduard Schmidt, novinář a prozaik psal satirické popěvky pro kabaretČervená sedma působil hlavně v Lidových novinách( 9 let jejich šéfredaktorem ) okusil téměř všechny novinářské žánry ( reportáže, fejetony, sloupky,…) znaky jeho novinařiny : vzdělanost, všestranný rozhled, postřeh, smysl pro humor, novinářská čest tvůrcerozhlásků = veršované komentáře týdenních událostí ( více než 700 ) Kniha-Kázáníčka = souborná kniha jeho nejlepších novinových sloupků Karel Čapek ( 1890 – 1938 ) – prozaik, dramatik, novinář, překladatel, básník Jako novinář působil hlavně v redakciLidových novin (1921-1938), žánr sloupku přivedl k dokonalosti. Politicky patřil do okruhu T.G.Masaryka. K publicistickému stylu patří i knihy cestopisných fejetonů :Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever. Karel Poláček ( 1892 – 1944 ) – rovněž prozaik a novinář působíl v Lidových novinách výborně ovládal různé funkční styly a jazyk – dosahoval tak poetických i komických účinků, psal soudničky,sloupky (říká se, že právě on je „vynálezcem“ sloupku) napsalŽurnalistický slovník zaměřený na „boj“ proti frázím Pováleční spisovatelé – novináři : Ferdinand Peroutka (1895 – 1978 ) po 1.sv. válce redaktoremČasu,Tribuny, spolupracuje s Lidovými novinami 1924 založil na Masarykův podnět časopisPřítomnost (zastaven nacisty – Dachau, Buchenwald) Za 2. světové války byl vězněn v Dachau. po 2.sv. válce týdeníkDnešek– zde bojuje proti převzetí moci KSČ duben 1948 odchází do exilu šéfem čs. vysílání Svobodné Evropy Dílo Budování státu – zachycuje podrobně státotvorné děje v letech 1918 – 1921 (=vznik a konstituování republiky), bez ideologie, glorifikace, zjednodušování. Zabývá se historií Československa. Jeho ústřední dílo, ale nebylo dokončeno. Boje o dnešek – eseje, zde hlavně myšlenky liberalismu = právo svobody jedince v politickém systému, svobodomyslnost, shovívavost, snášenlivost k jiným názorům, vůle ke kompromisu Jací

Témata, do kterých materiál patří