9.tradice českého novinářství

• Květy = přední literární časopis této doby, nejen pro vzdělance, snažil se ho spojit se životem, se zájmy a potřebami široké čtenářské veřejnosti. Byly školou pro Erbena, Máchu, Sabinu.

• Dále působil v časopisech : Vlastimil , Pražský posel , Sedlské noviny. Zde hlavně: výchova lidu, boj proti dobovým nešvarům, tmářství, učí národní hrdosti, lásce k vlasti.

K. H. Borovský ( 1821 – 1858 ) – zakladatel našeho „politického“ novinářství, psal epigramy

• Pražské noviny – příloha Česká včela, zde hájí hlavně národní zájmy

• Národní noviny - Šotek, zde hlavně myšlenky austroslavismu, po rozdělení na Rakousko-Uhersko

tu bojuje proti vládě, odsouzen, noviny zastaveny

• Slovan – v Kutné Hoře, časopis hodně lidový

Jan Neruda ( 1834 – 1891 ) – básník, prozaik, novinář, divadelní a výtvar. kritik, fejetonista

• deníky : Čas, Hlas, Národní listy

• časopisy : Květy, Lumír, Obrazy života, Rodinná kronika ( úspěšná snaha vytlačit německé čas.)

Jakožto představitel májovců chtěl ve své umělecké i novinářské práci ukázat jasnou a přístupnou formou skutečný stav ve společnosti a orientovat ji k demokratickým cílům.

Pro noviny psal zejména fejetony, cestopisné, lokální, politické i literární črty a causerie (čti kózrí),

shrnuté později do knih : Studie, krátké a kratší; Žerty, hravé i dravé; Báby a baby; Obrazy z ciziny;

Menší cesty

Pod značkou ▲ napsal přes 2200 fejetonů.

Eduard Bass ( 1880 – 1946 )- vlastním jménem Eduard Schmidt, novinář a prozaik

psal satirické popěvky pro kabaret Červená sedma

působil hlavně v Lidových novinách ( 9 let jejich šéfredaktorem )

okusil téměř všechny novinářské žánry ( reportáže, fejetony, sloupky,…) znaky jeho novinařiny : vzdělanost, všestranný rozhled, postřeh, smysl pro humor, novinářská čest

tvůrce rozhlásků = veršované komentáře týdenních událostí ( více než 700 )

Kniha- Kázáníčka = souborná kniha jeho nejlepších novinových sloupků

Karel Čapek ( 1890 – 1938 ) – prozaik, dramatik, novinář, překladatel, básník

Jako novinář působil hlavně v redakci Lidových novin (1921-1938), žánr sloupku přivedl k dokonalosti. Politicky patřil do okruhu T.G.Masaryka.

K publicistickému stylu patří i knihy cestopisných fejetonů : Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever.

Karel Poláček ( 1892 – 1944 ) – rovněž prozaik a novinář

• působíl v Lidových novinách

• výborně ovládal různé funkční styly a jazyk – dosahoval tak poetických i komických účinků,

• psal soudničky, sloupky (říká se, že právě on je „vynálezcem“ sloupku)

napsal Žurnalistický slovník zaměřený na „boj“ proti frázím

Pováleční spisovatelé – novináři :

Ferdinand Peroutka (1895 – 1978 )

• po 1.sv. válce redaktorem Času, Tribuny, spolupracuje s Lidovými novinami

• 1924 založil na Masarykův podnět časopis Přítomnost (zastaven nacisty – Dachau, Buchenwald)