Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Alois Jirásek-Staré pověsti české

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (75,2 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Alois Jirásek - Staré pověsti české 1.Přestavení knihy: poprvé vydána roku 1894soubor pověstí a legend, období jsou různáJirásek zpracoval pověsti a legendy ze starých kronik – Václava Hájka z Libočan, Kosmovy a Dalimilovy kroniky. Dílem, s nímž Jirásek polemizoval, byly Pražské pověsti a legendy Josefa Svátka (1883). 2.Žánr a forma knihy: - hlavním tématem je mytologie a proroctví Pověsti= útvary ústní lidové slovesnosti, které mají historické jádro, skutečné místo, postavu nebo událost, ale smyšlený děj. Historická pravdivost bývá zkreslena pohádkovými a fantastickými motivy. Dělení pověstí: místní historické erbovní pověrečné etymologické (vysvětlující původ názvů určitých jevů) - psána er formou 3.Obsah knihy: - V knize je 34 pověstí, které jsou rozděleny na 3 části 1. Staré pověsti české * O Čechovi * O Krokovi a jeho dcerách * O Bivoji * O Libuši * O Přemyslovi * Libušina proroctví * Dívčí válka * O Křesomyslu a Horymírovi * Lucká válka * Durynk a Neklan 2. Pověsti doby křesťanské * O králi Svatoplukovi * O králi Ječmínkovi * Praporec svatého Václava * O Bruncvíkovi * Opatovický poklad * O staré Praze o O Staré Praze o Žito kouzelník o O Králi Václavovi IV o Staroměstský orloj o O Daliborovi o Ze židovského města o Smutná místa o O Golemovi o Faustův dům * O Žižkovi * Bílá paní * Růžový palouček 3. Ze starobylých proroctví * Sibylina proroctví * Proroctví slepého mládence * Proroctví Havlasa Pavlaty * Různá proroctví * Blaničtí rytíři O Čechovi Vojvodové Čech a Lech odešli z charvátské vlasti, zachvácené spory a půtkami. Oba nacházejí novou zem pro svůj lid – Čech v oblasti kolem Řípu. Téměř po třiceti letech vlády Čech zemřel – byl spálen na hranici a veleben jako nikdo před ním. O Krokovi a jeho dcerách Po smrti Čecha byl zvolen nový vojvoda – Krok, starosta mocného rodu. Čechové se za jeho panování usídlili kolem Vltavy a své nové sídlo vybudovali na Vyšehradě. Po Krokově smrti byla zvolena novou kněžnou Libuše, nejmladší z Krokových dcer. O Bivoji Za Libušina panování sužoval Kavčí Hory divoký kanec. Bivoj jej statečně přemohl a na zádech jej přinesl na Vyšehrad. Byl slaven jako hrdina a Kazi, Krokova dcera, si jej oblíbila natolik, že jej pojala za svého muže. O Libuši Při jednom soudu ve sporu dvou sousedů byla Libuše uražena jen proto, že je pouhá žena. I rozhodla se Libuše, že přenechá vládu mužům. Ve zjevení přesně popsala, kde poslové naleznou nového knížete Přemysla, ve Stadicích na poli. Poslala s nimi koně, který je ke knížeti dovedl. O Přemyslovi Přemysla našli u jeho pluhu – za velké slávy jej dovedli na Vyšehrad a stanovili novým knížetem. Libušina proroctví Libuše – věštkyně – předpověděla vznik velkého a slavného města a určila místa s nesmírným nerostným bohatstvím. Také potopila v bezedné hlubině zlatou kolébku svého prvorozence – má se objevit, až bude zemi nejhůř. Dívčí válka Ženy v čele s Vlastou byly velmi nespokojeny s vládou mužů po Libušině smrti. Boji i lstí získaly nad muži převahu, ale nakonec muži – dychtící po pomstě za zrádnou Ctiradovu vraždu, toho obelstila Šárka svou svůdností, opila ho medovinou a pak se ho ženy zmocnily – ženy včetně Vlasty pobili. O Křesomyslu a Horymírovi Za knížete Křesomysla se začalo dařit hornictví, zato zemědělství nastaly těžké časy. Nespokojení Čechové v čele s Horymírem přišli Křesomysla požádat o nápravu, avšak marně. Naopak se horníci urazili a vytáhli proti Horymírovi. Tomu se však podařilo z jejich osidel vysvobodit. Jeho milované Neumětely však lehly popelem. Horymír vytáhl se svými lidmi proti horníkům a pomstil se jim – zapálil jejich chalupy. Byl však dopaden a zajat na Vyšehradě. Kníže jej odsoudil k smrti. Jako poslední přání si zvolil jízdu na svém Šemíkovi – jakmile na něj dosedl, přeskočil brány a utekl z Vyšehradu. Knížete tento husarský čin natolik okouzlil, že Horymírovi odpustil a nechal pro něj poslat, aby zůstal na Vyšehradě. Zde Horymír dlouho nevydržel. Vrátil se zpátky do Neumětel ke svému Šemíkovi. Lucká válka Za knížete Neklana ohrožovali Čechy Lučané, které vedl vojvoda Vlastislav. Neklan byl bojácný a nabídl Vlastislavovi bohatství za to, že nebude již s Čechy bojovat. Vlastislav to však odmítl a rozhodl se dobýt Vyšehrad. Nestatečný Neklan předal knížecí helmu Čestmírovi, aby místo něj vedl vojsko proti Lučanům. Tomu se podařilo Lučany porazit, v bitvě však padl. Lidé i Neklan jej oplákávali jako hrdinu. Durynk a Neklan Lučané byli poraženi, Neklan obsadil Vlastislavův hrad, ve kterém nalezl Vlastislavova syna, malého chlapce. Smiloval se nad ním a poručil jeho dosavadnímu vychovateli, Durynkovi, aby se o něj řádně staral. Durynk však dychtil po majetku a napadlo ho, že pokud se dítěte zbaví, zavděčí se Neklanovi a ten ho zahrne bohatstvím. Mladého chlapce tedy zabil. Zamířil na pražský hrad a čekal odměnu. Neklan se však nad jeho činem zhrozil a odsoudil ho k smrti. O králi Svatoplukovi Při Metodějově mši vtrhl do chrámu král Svatopluk se svými psy rovnou z lovu. Metoděj jej pro jeho pýchu proklel.Za několik let se prokletí naplnilo. Války ohrožovaly Svatoplukovu zemi ze všech stran a Svatopluk nevěděl kudy kam. Uvědomil si Metodějovu kletbu, a proto se nikým nepoznán dal na řeholi, aby odčinil svůj hřích. O králi Ječmínkovi Když Svatopluk zmizel, hledali na Moravě nového panovníka. Zvolili nakonec chropínského pána.Ten si však hleděl jen zábavy a lovů a o vládu se nestaral. Králová se zastávala lidu při neustálém zavádění nových daní, a tak ji král vypudil z hradu. V lánu ječmene porodila syna, proto mu dali jméno Ječmínek.Od té doby nikdo Ječmínka ani královou nikdy nenašel. Ječmínek se však objevoval mezi lidem, když bylo nejhůře. Praporec svatého Václava Bratranec knížete Soběslava Ota požádal císaře o pomoc při tažení proti svému bratranci – ten mu ji přislíbil, a tak začalo tažení proti českému knížeti. Soběslav poručil, aby mu bylo vyzvednuto ze svatovítského kostela kopí svatého Václava a dovezen praporec svatého Václava. Bitva zuřila, nepřátel bylo více než vojska českého knížete.

Témata, do kterých materiál patří