Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




bezruc-slezske_pisne

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (51,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Petr Bezruč – Slezské písně Slezské písně jsou označovány jakobásnická sbírka odehrávající se na konci 19. století a na začátku 20. století na území Slezska. Zejména na Těšínsku, Opavsku, Ostravsku a okolí celých Beskyd. Sbírka původně vycházela pod názvem Slezské číslo a od roku 1909 vyhází jako Slezské písně. Dílo se zasazuje do české literární tvorby na přelomu 19. a 20. století, do tvorby anarchistických buřičů. Hlavní myšlenka díla: Bezruč se snaží ukázat obraz národního a sociálního útisku slezského lidu, vyzívá ke vzpouře a doufá v naději. Dále se snaží poukázat na situaci, kdy nás utlačovali Němci a Poláci, na dobu poněmčování českých škol a dobu, kdy němčina hrála v okolí Slezska hlavní roli. Autor se považuje za mluvčího slezského národa a říká si „bard“. Charakteristika postav: Nelze přesně určit, protože zde vystupuje nespočet osob. Všechny vystupující postavy jsou naprosto umělecky přetvořeny, aby se jejich úloha co nejvíce zvýraznila a na problémy ukázala co nejostřeji. Nejvíce se zde objevují postavy vykořisťovatelů (uhlobaroni, lichváři, krčmáři, německé školy) a v kontrastu stojí oběti v podobě prostého lidu (havíři, horalé, ovdovělé ženy, sirotci). Kompozice díla: sbírka obsahuje 81 básní a můžeme je rozdělit do tří tematických celků: intimní básně(intimní lyrika) Červený květ, Jen jedenkrát, Labutinka sociální básně(epika, sociální balady) Maryčka Magdonova, Ostrava národnostní básně Kantor Halfar, Bernard Žár Nachází zde také básně, které naprosto vybočují z ústředního tématu a zpracovávají téma antiky (např. Leonidas, Caesarova smrt). Stručný obsah: Sbírka epických i lyrických básní. Básně vykreslují útlak Slezského lidu. Poukazují na bídu chudých, špatné zacházení, útisk Polskou vrchností v čele s markýzem Gerem. Upozorňují na úpadek češtiny (odebrané školy, vyučování cizím jazykem, kázání v kostelech cizím jazykem). Velmi smutně laděné, patrný stesk a touha autora po svobodě. Velmi silná vyplývající kritika s prvky ironie a pohrdání vrchností. Vyzdvihování vlastenectví, ale vykreslení špatných konců buřičů, většinou sebevražda. Obsahují také kritiku Slezanů, kteří se bojí postavit útlaku, nebo kteří se plně vzdávají naděje a zatajují svůj původ, zatracují rodiče. V některých básních jsou patrné i motivy lásky a marného boje proti přesile. Patrná silná vůle autora po vzpouře, nabádání Slezanů, vyhrožování utiskovatelům. Velká naděje na úspěch Rozbor jednotlivých básní: Červený květ Kaktus vykvetl krásným červeným květem, ale básník, který přišel k autorovi na návštěvu, si ho vůbec nevšiml, naopak ocenil růži, tradičně krásnou květinu. Květ kaktusu rychle uvadl metafora (1. promarněná láska, zamiloval se, ale láska zůstala nenaplněná a on je odsouzen zůstat osamělý jako kaktus), zároveň je rudý květ symbolem revoluce, anarchie. Labutinka Bezruč opět vypráví o své nešťastné lásce, o svém milostném zklamání. Labutinka je krásná dívka, do které se zamiluje, žádá rodiče, aby mu ji dali za ženu, ti souhlasí, ale prosí, jestli by ještě pár let nepočkal. Když se ale za dva roky vrátí do města, zjistí, že z Labutinky se stala prostitutka. Nacházíme analogii k Bibli – příběh o Jákobovi(Budu čekat jako Jákob na svou ženu sedm roků!)i o Máří Magdaleně (básník nás vyzývá, abychom nesoudili ženy, že nemohou za svou společenskou situaci) Jen jedenkrát Báseň má dvě části. V první, odehrávající se v krajině, někde na severu, žijí lidé v zármutku. Když ale vysvitne slunce, leknou se ho a volají zpátky démona temnoty, v momentě, kdy se vrátí zpět do každodenní rutiny, je jejich život ještě pochmurnější než dřív, protože si zvědomí, jak krásné slunce bylo a že oni ho zaplašili. V druhé části popisuje básník dívku, která ho milovala, ale on ji zapudil, nespíš ze strachu z neznáma, na první pohled je tak vidět analogie se severními lidmi. Motýl K básníkovi přiletěl motýl a on ho posílá pryč, k jinému děvčeti či chlapci, protože neví, co by si s ním počal. Uplatňuje se zde symbolismus. Motýl je symbolem lásky a štěstí. Ostrava Asi nejznámější z Bezručových básní. Nejostřeji v ní vyznívá obžaloba utiskovatelů. Je psána z pohledu chudého řadového dělníka, vypráví o své těžké práci, o těžkých podmínkách celých generací. Poukazuje na obrovské sociální rozdíly mezi horníky a šlechtou, která jim vládne. Mluví o svých pokusech něco změnit, vždy se mu ale vysmáli, když byla vzpoura silnější, vyslali proti nim páni z Vídně armádu a jakýkoliv odpor potlačili. V závěru vyjadřuje naději, že se jednou vše zlepší. Vyzývá k revoluci, ke vzpouře. Doufá ve spravedlnost a odplatu. Kantor Halfar Kantor Halfar chce učit česky, proto má stále problémy, i v pokročilém věku je stále preceptorem, nemá stále místo, tudíž se nemůže ani oženit, založit rodinu. I dívka, kterou měl rád, na něj nepočkala a vdala se. Nakonec je zoufalý a oběsí se, báseň končí ironicky, kantor Halfar přece na hřbitově konečně dostal své trvalé místo. Maryčka Magdonova Je vyprávěn příběh rodiny Magdonovy. Otec zahynul v hospodské rvačce a matku zabil převržený vozík s uhlím. Doma zůstalo pět dětí, které velice strádaly. Neměli co jíst, doma jim byla zima. A tak se jednoho dne vydala nejstarší dcera Magdonovic do lesa na chrastí. Potkal jí hajný a poslal ji s četníkem na stanici a jmenoval ji zlodějkou. Dívka neunesla pocit hanby a raději spáchala sebevraždu, skočila do řeky. Jako sebevrah neměla místo na hřbitově Bernard Žár Bernard Žár je zpanštělý měšťan, zbohatlík, který se snaží zapomenout na své chudé, česky mluvící předky, dokonce se stydí za svou matku a změní si jméno na Bernard Žor, aby ho k ní nepočítali. Jednou onemocní a zemře, jeho panští „přátelé“ ho opustili, u jeho hrobu se modlí jenom jím opovržená matka a modlí se česky 70.000 Neutěšená budoucnost lidu ve Slezsku – „Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili…“ – zbývajících sedmdesát tisíc bez odporu čeká, až se s nimi stane totéž – za bečku vína jsou ochotni dál sloužit „markýzi Gerovi“ – problém alkoholismu ve Slezsku – alkohol přinášel chvilkové zapomenutí, a

Témata, do kterých materiál patří