Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Bozena-Nemcova-Diva-Bara

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (39,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

BOŽENA NĚMCOVÁ – DIVÁ BÁRA - počátky kritického realismu (40.-50.léta 19. století) v české literatuře -literární druh-literární útvar : povídka s venkovskou tematikou-Hlavní téma-Vedlejší téma-vnitřní členění díla- otec Báry je pastýř Jakub, zmínka o matce--podstrčena polednicí ( nejsou schopni vysvětlit si její nebojácnost), odvážná, chrání slabé (Josífek), čistotná, starostlivá, odmítá pověry (nebojí se bouřky, čerta, vodníka = nadpřirozených postav, um í plavat), velmi hezká = modré oči (buličí), tmavé vlasy, silná, spolehlivá (svěření fary Pepinkou)-Elška--Pepinka--farář- kostelník, kostelníková - zlí, protivní, povýšení, rodiče Jozífka- Jozífek - syn kostelníka a kostelníkové, bojácný, neuměl se bránit- správce - bohatý, úlisný, hrubý, pokrytecký, zbabělý- Jakub - pastýř, otec Báry, málomluvný, hrdý, chudý- myslivec – statečný Film dodrženo základní téma úprava literární předlohy odlišnosti (některé postavy se vyskytují během celého filmu – myslivec, správce Sláma, smrt matky Báry těsně po porodu, vystrašení správce před jeho námluvami na faře, zachycena situace po návštěvě pražské tety, Josífek neodchází do Prahy a nestává se knězem, František přivádí na pomoc myslivce, posílena postava rychtáře – negativní postava = uvěznění Báry v márnici, nešťastnou náhodou začne márnice hořet = myslivec ji zachraňuje = kritika chování venkovanů) důraz kladen na přírodní motivy (zdůrazněno také sepětí člověka s přírodou) 1. ČÁST- Bára myla Elšce nohy- děti byly stejně staré – 12 let 2. ČÁST Báře bylo 15 let Když jeli do prahy brali sebou dary (máslo atd.) Domácnost spíž (kde bylo jídlo) a dala o něj klíč Báře. Pana Pepinka ví že by si nedovolila nic ukrást Paní Kostelníková jí do záviděla (vlčková) Po třech letech se vracejí Bára chce vědět po Elšce hned jak se vrátí jak se v Praze žije Lidé mají na prahu zkreslené názory (vlčková) Kontrast města a místnosti kde Bára bydlí Bára byla velmi čistotná , měla estetické cítění , podlahu si přikryla rohoží kterou si sama upletla Na zahrádce pěstovala květiny Její věci byli hodně onošené ale čisté Chtěla se líbit tak si dělala parády Prochodili všechna místa kde se proháněly (vzpomínali) Bára poslala kostelníkové zrcadlo aby se podívala na sebe než bude kritizovat ostatní , bára byla hodně chytrá Josífek byl vždycky byt když byl s Bárou, nechce být knězem Vesničanky dělají všechno proto aby Bára byla sama Chlapci se bály Báry ale líbila se jim. Pana Pepinka si myslela že Bára se nikdy neprovdá, myslela si že bude její hospodyňka Elška slíbí Báře že když se ona nevdá tak ona taky ne. Před svatojánskou nocí házeli Do druhého lékaře(tetičky) Hynka se Elška zamilovala Šifrované dopisy mezi Elškou a Hynkem Elška chce po Báře své její tajemství Bára ale žádné nemá 3. ČÁST Panna Pepinka chce provdat Elšku za pana správce, kterého Elška samou nenávistí nemůže ani vidět. Byla nešťastná a velmi jí to rmoutilo, tak se se svým trápením svěřila Báře. Když přišel pan správce na námluvy, měla tam být i Bára. Nepřišla tam. Všem řekla, že je to proto, že se jí počínání panny Pepinky nelíbilo a tak že tam prý být nechce. Elška byla velmi smutná. Pan správce s panem farářem popíjeli a k ránu, kdy měl pan správce jít domů, doslechl se, že ve vsi straší mrtvá žena. Bára se samozřejmě na pannu Pepinku nezlobila. Chtěla jen dát panu správci za vyučenou jako všem, kteří ubližovali někomu z jejích milých. Bára věděla, že správce je strašpytel a tak se přestrojila za smrtku a v lese ho přepadla a řekla mu, aby už nikdy nechodil za Elškou, jinak že je s ním šmytec. Za chvíli se ta zpráva rozlétla po vsi a všichni se vydali na smrtku. Pan správce jim řekl, kudy běžela a všichni se za ní vydali a chtěli ji náležitě potrestat. Když u rybníka viděli svlečené bílé roucho, které měla na sobě, domyslili si, že ta smrtka mohla být Bára, protože o té bylo známé, že umí velmi dobře plavat v rybníce a že se nebojí strašidel a vodníků. Všichni se shodli na tom, že jedinou možností pro Bářino potrestání bude strávená noc v márnici. Chtěli, aby se Bára začala alespoň trochu bát. Ale to se nestalo. Bára si tam v klidu lehla a čekala na svítání. Když Bára uslyšela Lišajův štěkot, rozveselila se a hned byla šťastnější. V noci přiběhl její otec, pastýř Jakub a čekal do rána u márnice. Za svítání šel kolem márnice myslivec a ptal se Jakuba, proč tu leží. On mu všechno vysvětlil. Zlobil se, jaký trest udělili Báře a osvobodil jí. Neváhal a vyrazil dveře od márnice. Pak se přiznal, že už delší dobu ji má rád a chce si jít vzít za ženu. Bára poznala myslivce, kterého měla ráda. Myslivec se Báry zeptal, má-li ho ráda a ta odpověděla ano. Do týdne byla veselka. Elška jim popřála mnoho štěstí a zdraví. Ten den ještě došel Elišce dopis od tetičky z Prahy a v něm bylo napsáno, že jí svěřuje všechen majetek, ale jen pod podmínkou, že si vezme za muže pana doktora z Prahy - rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová-- psala také cestopisy, povídky a díla z Domažlicka

Témata, do kterých materiál patří