Česká literatura 30. let a za okupace, zachycení osvobození, stav a proměny po roce 1945

Vítězslav nezval

• Matka naděje – objevuje se motiv matky, těžce nemocné, ale statečné, symbolizuje zároveň vlast, jeho obavy o nemocnou matku se prolínají s obavami o osud vlasti

• Pět minut za městem – jinotajná sbírka, ale mnohé verše mohly vyjít až po válce v cyklu Historický obraz, zde jsou zachyceny verše z doby Mnichova, okupace a osvobození

• Manon Lescaut – dramatizace Prevostova románu Manon Lescaut, přerostla v dílo nepřímo oslavující mateřštinu, objevuje se zde křišťálově čistý jazyk lyrických veršů

Jaroslav Seifert

• Básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu

• Zhasněte světla – sbírka plná hořkosti a hněvu po mnichovské zradě

• Vějíř Boženy Němcové – rok 1940 je rok 120. výročí jejího narození, byla to vlastenka, posílení národního vědomí, krása prostého nevyumělkovaného jazyka

• Kamenný most – oslava Prahy, vyjadřuje alegoricky vlastenecké city, prolínají se vzpomínky na mládí se zastaveními na památných místech hlavního města, které autora oslovují svými osudovými momenty naší historie

František Halas

• Torzo naděje – jedna z nejpřesvědčivějších reakcí na období mobilizace a mnichovských událostí, je vyjádřením odporu národa k Mnichovské dohodě a zradě

• Naše paní Božena Němcová – její trpký osud je paralelou k údělu českého národa

• Ladění, Já se tam vrátím

Vladimír Holan

• Havraním brkem – vydána 1946 po osvobození. Věci, které psal během války.

• V té době psal i intimní lyriku – Záhřmotí, Terezka Planetová

Josef Hora

• Básník a překladatel, lyrik lidského soukromí, literární kritik

• Domov – poezie rodné země. obavy o její budoucnost, sbírka, ve které se obrací k duchovnímu odkazu české země

Stanislav Kostka Neumann

• Bezedný rok – reaguje na Mnichov, vyjádřil obavy z budoucnosti a z ohrožení

František Hrubín

• věnoval své verše Praze a vůbec své zemi – Včelí plást, Země sudička

Kamil Bednář

• Autor meditativních sbírek Halasova typu, knih pro děti a mnoha překladů

• Kolem něj se na počátku 40. let sdružila skupina mladých básníků. Životní pocity této skupiny jsou formulovány ve stati „ Slovo k mladým“ 1940, hovoří se v ní o tzv. nahém člověku

• Teorie nahého člověka – chápou člověka bez společenských závazků a povinností. Poezii chápou zbavenou jakékoliv ideologie. Apel k návratu od materiálního světa do světa duchovního. Tzv. nahý člověk znovu objevuje lidské nitro, zdůrazňuje jedinečnost lidské osobnosti a snaží se nalézt hlubší podstatu lidské existence. V této poezii (subjektivní, meditativní) převládaly pocity úzkosti, strachu, nejistoty

• Později se kolem Bednáře vytvořila literární skupina OHNICE – podle Ortenovy sbírky

Jiří Orten

• Židovský původ, nemohl studovat, měl blízko k existencionalismu

• Vyjadřuje úzkost, samotu, pocity člověka v necitelném ovzduší okupace, jeho poezie je založena na metaforách, podobenstvích, analogiích se starozákonními příběhy

• Rysy tvorby – nadaný básník, jeho díla se vyznačují pocity úzkosti, ztráty životních jistot, v počátcích tvorby však projevoval lásku k lidem (jako Wolker-všeobjímající láska), velmi rychle však převládají pocity osamělosti, úzkosti a absurdity.

• Čítanka jaro, Cesta k mrazu – obě sbírky pod pseudonymem Karel Jílek

• Jeremiášův pláč, Ohnice – obě pod pseudonymem Jiří Jakub