Česká literatura 30. let a za okupace, zachycení osvobození, stav a proměny po roce 1945

Ohnice

• Skupina se programově hlásí k Ortenově odkazu a existencialismu

• Vůdčí úlohu v této skupině sehrál Kamil Bednář, dále např. Josef Hiršal

• Určitým protikladem básníků této skupiny vyznávajících pocity úzkosti a ohrožení byli jejich generační druhové, soustředěni v tzv. Skupině 42

Skupina 42

• Tato se zaměřila na postižení konkrétní skutečností bez zahledění do vlastního nitra

• Významnými osobnostmi této skupiny byli Jiří Kolář, Ivan Blatný, Josef Kainar

• Básnící tíhli k prozaičnosti, k volnému útržkovitému verši, který zaznamenával denní události tento typ poezie bývá také nazýván jako Poezie všedního dne

• Jejich pozornost se často obracela k velkoměstu a jeho periferiím, periferie jako přechod mezi městem a venkovem, odpovídala přechodnosti životního pocitu této generace

• Jazyk – šetří symboly, metaforami, volí mluvu spíše prozaickou, hovorovou, mnohdy se slangovými výrazy

• Téma – převažují pocity deziluze, marnosti, hnusu, nicoty (existencionalismus)

Poválečná literatura

• 1945 – konec 2. sv. v. -> nové naděje, jsou vydávaná díla, která nemohla vycházet

• vznikají díla zachycující radost z konce války, z míru, ale objevují se i díla zachycující válečné hrůzy

• 1946 – 1. poválečný sjezd spisovatelů – spor o orientaci literatury, objevuje se více proudů

• umělci prosazující společensky angažovanou tvorbu – budování nového státu, budovatelský román, orientace na sociální tématiku

• zastánci individuálního přístupu k tvorbě

• 1947 – spor vrcholí -> mnozí autoři odmítají podřízenost socialistické kultuře a napodobování sovětské tvorby

• 1948 – vítězný únor – konec rozkvětu poválečné lit., ta je omezena na proud politické a socialistické lit. -> ostatní zakázány, likvidace knih -> mnozí autoři exil nebo vězení

• 1949 – literatura jako mluvčí národa -> socialistický realismus – jediným vzorem je sovětská lit. – u nás: Marie Majerová, S. K. Neumann

• 1953 – smrt Stalina -> začátek politického i kulturního uvolnění, otevřeny hranice na západ, období rozkvětu literatury

Do roku 1948:

• nejrychleji se rozvíjí poezie

• vzniká poezie oslavující osvoboditele (náměty: Květnové povstání, Rudá armáda)

• formování uměleckých skupin – Skupina 42 – inspirace městskou civilizací, moderním uměním, vliv existencialismu (Josef Kainar, Ivan Blatný)

• navrací se i próza, vzniká beletrie a literatura faktu

• obnovuje se i dramatická tvorba – z USA se vracejí V + W, v obnoveném Osvobozeném divadle uvádějí českou muzikál Divotvorný hrnec

• po roce 1948 se Voskovec vrací do USA a Werich začíná spolupracovat s Horníčkem v Divadle ABC

• dalším, kdo se pokouší o obnovení divadla je E. F. Burian v Divadle 46

POEZIE

• Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora

• Vladimír Holan – Dík Sovětskému svazu, Rudoarmějci

• František Hrubín – Hirošima

• Josef Kainar – měl ironický přístup k člověku i k životu – Český sen, Moje Blues

• Ivan Blatný – poezie plná fantazie a snů – Paní Jitřenka