Česká literatura od 60. let po současnost

25. Generace let šedesátých v české literatuře, vzájemné působení literatury oficiální, samizdatové a exilové v 70. a 80. letech, literatura po roce 1989

Literatura po roce 1968

• Okupace Československa roku 1968 jsou zlomovým datem v životě země i v literatuře

• Politika a oficiální kultura znamenají návrat k tuhému totalitnímu režimu

• Literatura se vyvíjí ve 3 větvích:

• Literatura oficiální – její představitelé publikovali ve vysokých nákladech, zpětnou vazbu jim zajišťovala kritika

• Literatura samizdatová – domácí proud, množená a šířená vlastními prostředky, cílem bylo zachování kontinuity literárního vývoje. Texty tzv. ideově nevhodné byly strojopisně přepisovány a rozšiřovány mezi čtenáři.

• Literatura exilová – literatura vydávaná v zahraničí, byla psána exulanty i autory „domácími“, kteří ve své vlasti nesměli publikovat. Exil měl lepší ekonomické podmínky než samizdat, neomezovala jej cenzura, byl ale bez většího kontaktu s českými čtenáři a děním ve vlasti

Oficiální literatura

• Zhruba do konce roku 1968 vycházejí kvalitní díla z druhé poloviny 60. let, v roce 1970 jsou to již díla ojedinělá. Vydávají se díla, jejichž autoři se ztotožnili s vpádem vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti nebo projevili loajalitu.

• Literatura získala přívlastek normalizační, neboť byla výrazně ovlivněna tzv. „normalizačním proudem“. Je většinou popletená vládnoucí ideologii, zřídka se objevují kvalitní a hodnotná díla. Spisovatelé žili v poklidu, byli finančně oceňováni

• Oblíbenými náměty jsou vztahy mezi mužem a ženou, oslava přírody, návrat do dětství, různá politická výročí i současné politické události

• V 80. letech se mohou pomalu do literatury vracet starší autoři, kteří byli dosud zakázáni – B. Hrabal, J. Seifert

Vladimír Páral

• Původním povoláním inženýr chemie, autor sexuálně otevřené literatury a sci-fi.

• Tvorba po roce 1968 - tzv. bílá pentalogie (vyšly pouze 4 svazky)

• Mladý muž a bílá velryba – touha něco dokázat, prožít lásku, odsouzení lhostejnosti.

• Radost až do rána – spokojenost s průměrností a socialistickým životem

• Muka obraznosti – vlastní zkušenosti, inženýr chemik ztroskotává na pracovišti a touží se stát spisovatelem

• Sci-fi – Pokušení od A – ZZ, Romeo a Julie 2300, Válka s mnohozvířetem, Země žen

• Erotická literatura – Playgirls I.,II

Bohumil Hrabal

• Příběhy lidí, často z okraje společnosti.

• Vystřídal různá zaměstnání (úředník, skladník, pojišťovací agent, balič, kulisák, aj.)

• V 50.letech vstupuje do literatury, publikoval částečně oficiálně, částečně v samizdatu a exilu, po roce 1968 měl dočasný zákaz publikovat

• Navázal na J. Haška – hospodské povídačky, zážitky z dětství, okupace, život v Praze a Polabí, znalost obyčejných lidí, záliba v groteskních situacích, povahách

• Příliš hlučná samota – hlavní hrdina je letitý zaměstnanec Sběrných surovin, z hromady odpadu zachraňuje před zlikvidováním vzácné knihy

• Obsluhoval jsem anglického krále – román o věčném smolaři Janu Dítětovi a kuriózních zvratech v jeho životě na pozadí historických událostí 20. – 50.let 20.století

• Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas – autobiograficky zaměřené, obraz nymburského pivovaru

• Něžný barbar – tragikomický příběh autorova přítele, malíře Vladimíra Budníka.

• Slavnosti sněženek – povídky o lásce k životu, přírodě, lidem, obrázky z Kerska

• Ostře sledované vlaky

• Spoluautor filmových adaptací vlastních děl (Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek – režie J. Menzl