Christiane F. - My děti ze stanice ZOO

SROVNÁNÍ S VYBRANÝM LIT. DÍLEM 

dobová kritika díla byla knihou ohromena - část negativně   

dílo můžeme srovnat například s románem českého spisovatele a politika Radka 

(jako příliš naturalistické), část pozitivně (jako přelomové dílo) 

Johna Memento (podobné téma, popisující prostředí drogově závislých) 

   Aktuálnost tématu a zpracování díla: 

tématem je dílo stále zcela aktuální - od jeho vzniku je naopak problematika drog a souvisejících problémů stále více předmětem veřejné debaty → je 

tedy možné říci, že tématem je dílo aktuálnější než v době svého vzniku

román - prozaický epický žánr; delší rozsah a komplikovanější děj než povídka nebo novela; příběh zpravidla obsahuje více postav 

reportáž - slohový/literární útvar, používaný nejčastěji v žurnalistice, pomocí kterého je popisována realita na základě zjištěných faktů 

postmodernismus - myšlenkový směr konce 20.století v Evropě; rozvoj hlavně v 70.letech 20.století; často se vyznačuje dvouúrovňovostí děl (děj má dvě roviny); vyznačuje 

se pluralitou (množstvím) názorových proudů; literatuře začíná významně konkurovat internet a jiná média; autoři často užívají satiru, ironi  a humor i u vážných témat (např. 

válka); řadíme sem např. Umberta Eca, Gabriela Garcíu Márqueze, Salmana Rushdieho, Vladimira Nabokova, Woodyho Allena, ale i Václava Havla nebo Milana Kunderu 

naturalismus - směr, který vznikl již v 70.letech 19.stol.; CÍL: popis nezkreslené reality; ZNAKY: obecně převládá pesimismus; časté detailní popisy nepříjemných situací

Ukázka: Když jsem jednou večer přišla domů a šla si ještě sednout k matce do pokoje, protože jsem 
byla na docela příjemným tripu, podala mi beze slova noviny. Tušila jsem už, co přijde. Často 
mi takhle mlčky dávala přečíst noviny, když tam byly zprávy o mrtvejch narkomanech. Šlo mi 
to na nervy, nechtěla jsem to číst. 
Vzala jsem si je od ní, i když mě to štvalo. Četla jsem: "Sklářský učeň Andreas W. (17 let) se 
chtěl zbavit své závislosti na drogách. Jeho šestnáctiletá přítelkyně, studentka zdravotnické 
školy, mu chtěla pomoci: marně. V bytě ve čtvrti Tiergarten, který zařídil pro mladou dvojici 
za několik tisíc marek otec chlapce, si Andreas W. píchl ,zlatou ránu'." 
Koukala jsem se na ty řádky úplně nechápavě, nemohla jsem tomu uvěřit. Ale zapadalo to 
do sebe úplně přesně: byt, sklář, přítelkyně. Andreas W. - Andreas Wiczorek, kterýmu jsme 
říkali Atze. 
Do prdele, to bylo to první, co jsem si v duchu řekla. V krku mi vyschlo a začalo mi bejt 
špatně. To snad není pravda, že by si Atze dal zlatou ránu, říkala jsem si. Zrovna Atze, kterej 
byl vždycky tak cool a tvrdil, že on na tom nikdy nebude závislej. Snažila jsem se, aby si 
matka nevšimla, jak mě ta zpráva v novinách sebrala. Vůbec netušila, že už zase jedu v 
háčku. Vzala jsem noviny a šla do svýho pokoje.