ČJ-Audience

- sládek

• nevzdělaný, hrubý, neustále opilý

• přesto, že je mu nadřízený, vidí ve Vaňkovi autoritu a snaží se mu podlézat a svěřovat

• nespisovný jazyk, vulgarismy, často se opakuje

- zachycení absurdity života v normalizované společnosti

• Vaněk vzdělaný – podřízený nevzdělanému a vulgárnímu člověku – přesto si udržuje nadhled

• když Vaněk váhá, sládek mu podsouvá, že jím pohrdá

• když Vaněk odmítne donášet sám na sebe – sládek to bere, jako že mu nechce pomoct a chce se na něj vykašlat

• sládek – donáší, ale tváří se jako nejlepší kamarád, opakuje, že je dobrý chlap

- znaky absurdního dramatu:

• skoky v tématech

• dialogy obsahově prázdné, opakování slov a frází

• absurdita jazyka – nadřízený podřízenému tyká, zatímco podžízený mu vyká

• v závěru se děj vrací na začátek, postavy si pouze vymění repliky – důkaz bezvýchodnosti situace (začarovaný kruh)

→ rozhlasová i divaelní hra Audience (Josef Abrhám, Pavel Landovský)

→ v disidentských kruzích vznik “vaňkovek” – psány Havlovými přáteli – Pavel Kohout (Arest, Marast), Pavel Landovský (Arest, Sanitární noc), Jiří Dienstbier (Příjem)