ČJ-Krysař -rozbor

KRYSAŘ

• napsán 1911, knižně vydán 1915

• novela

• vrchol neoklasicismu v české literatuře

  • tématem návrat k minulosti, ale nejde o zachycení doby, nýbrž o nadčasové, základní rysy osudu člověka

  • přesnost a preciznost vyjádření

  • kompoziční vyváženost

  • soustředění k souvislé dějové linii

  • neosobní vypravěčský styl

  • spád děje

  • F. X. Šalda, Růžena Svobodová – Černí myslivci, Karel Čapek – Mezi dvěma polibky

• inspirace saskou středověkou pověstí o krysaři, jenž měl vyhnat krysy z města Hameln → hora Koppel

  • dal tomuto příběhu hlubší symbolický rozměr (např. setkání krysaře s Faustem)

• prvky romantismu: mystika, tajemství, pochmurnost

• krysař – typ romantického hrdiny – nikde nezakotví, poněvadž stále hledá svůj ideál, individualista, neschopný začlenit se do společnosti

  • jeho protiklad – Sepp Jorgen (ale blízcí povoláním – rybář x krysař) – prostoduchý, všemi vysmívaný, chápe život jako sebeobětování → jako jediný z města odolá kouzlu píšťaly – paradox vítězství bláznovství nad rozumem (paradox – přežije jen mentálně zaostalý člověk a dítě, které rozum ještě nenabylo)

  • Kristián – Agnesin milenec, doufá, že si získá její srdce, až nabude dědictví (ona však touží po lásce, ne po penězích)

  • Agnes – s krysařovým příchodem poznává lidské hodnoty

• kritizuje pokrytectví, lhaní, ubohost

• člověk má žít skutečný život a ne se hnát za snem

• jazyk spisovný, krátké věty, archaismy

• komunikuje se čtenářem (tázací vety)

• často opakování – zvyšuje naléhavost a nezvratnou osudovost děje

• postavy